Komorní workshop Laurie Amat Listen To The Silence, který proběhl na samém začátku festivalu Alternativa přes víkendová odpoledne 19. a 20. listopadu 2011 v čítárně Unijazzu, 
nebyl de facto klasickou dílnou, ale spíš hernou, v níž jsou hracími automaty především naše vlastní těla. Laurie tu zhruba desítku účastníků (což nebylo dáno nezájmem, ale odpovídalo účelu celé akce) sice seznámila s různými dechovými a hlasovými praktikami, ale především se snažila probudit v každém jednotlivci jeho kreativitu a dodat mu kuráž stát se hrdinou okamžiku a zároveň celého vesmíru.
Od meditativního relaxačního začátku, který probíhal vleže na podlaze, pouze s nohama na židli, se začal odvíjet proces postupného uvolňování, zahřívání až po výbušné i niterné momenty vzájemné interakce. Laurie není žádný mentor, ale dokáže své „ovečky“ dostat do latě a udržet jejich pozornost. Patřičný drive měl především druhý den, kdy si měl každý přinést svůj vlastní nástroj-nenástroj, tedy jakýkoliv znějící předmět a prezentovat ho svým 
kolegům. Pak nastala možnost si vyzkoušet tyto instrumenty navzájem nebo naopak hledat podobné objekty (ať už mobilní či imobilní) přímo na místě. Závěr pak patřil dialogům, trialogům i finálnímu multilogu všech participientů.
Svým způsobem bylo velkou výhodou, že tahle dílno-herna neměla žádný výstup pro veřejnost a měla tedy zcela jiný rozměr než například jinak skvělý a přínosný Feral Choir Phila Mintona, který ústí na otevřenou scénu. Byla to šance pro hlubší ponor, kde osobní ambice nehrají takovou roli a díky tomu je větší prostor pro odkrývání vnitřních schopností i vzájemnou komunikaci než pro přehnanou exhibici. A velkou devizou byl dozajista i fakt, že Laurie cítila po skončení hyperseance stejnou radost i satisfakci jako všichni ostatní.
Foto Karel Šuster