Hybnou silou trojice Nile On Wax je houslistka Catherine Graindorge. Její reputace vyletěla do hvězdných výšin díky spolupráci s Iggym Popem (loňské EP The Dictator), Johnem Parishem (produkoval její předloňské album Eldorado), Nickem Cavem (práce na společné skladbě pro projekt Axels & Sockets) nebo Hugem Racem (pět let stará společná deska Long Distance Operators). Brilantní instrumentalistka má ovšem i autorské spády, a ty v poslední době ventiluje nejen v řadě nahrávek pro taneční představení nebo jako filmový doprovod, ale především v instrumentální trojici Nile On Wax. Tu tvoří spolu s baskytaristou Davidem Christophem a bubeníkem Eliem Rabinovitchem. Hodit tvorbu trojice do postrockového koše by bylo příliš zavádějící, i když řadu styčných ploch na albu najdeme. Především podobně, pomalu budovanou náladu jednotlivých kompozic. Výrazným vykročením z řady je ovšem nahrazení kytary houslemi, které mají tendence vplétat do jednotlivých kompozic avantgardní, psychedelické, nebo dokonce lehce najazzlé impulsy. První dvě skladby určí rámec celé kolekce. Úvodní položka In Heaven nikam nepospíchá a většinu z dvanáctiminutové stopáže zůstane v ambientním rozpoložení. „Soundtrack k neznámému westernu“ naopak nabírá obrátek v následující More Icon díky výraznému zapojení rytmické sekce. Nejtemnější položkou je pak položka August 4, které má díky prudce disonantním vpádům houslí až hororový nádech. V nejkratší, pouze dvouminutové položce Eternity, mužský hlas přemítá o čase a věčnosti. Zde se ještě více prohloubí zřejmě neplánované náladové propojení s postrockovými revolucionáři Godspeed You! Black Emperor. Závěrečné zklidnění Slowdown pak může zase připomenout spojení Johna Calea s Brianem Enem na polozapomenuté desce Wrong Way Up. Catherine Graindorge i na čtvrtém albu tria Nile On Wax dokazuje, jak výjimečným muzikantem je. Citlivým a originálním.