Australský hudební web themusic.com.au přinesl letos v březnu zprávu, že po dlouhých 50 letech byla konečně odhalena Warholova inspirace pro jeho ikonické banánové logo na obalu debutového alba The Velvet Underground and Nico (Verve Records, 3/1967), jež je leitmotivem tohoto čísla UNI.
Podle přejatých exkluzívních informací z jiného webu, Dangerous Minds, za objevem stojí člen kapel D Generation a Danzig, Howie Pyro. Ve svém editorialu pro DM Pyro píše, že úplnou náhodou narazil na originální banán v jednom antikvariátu/vetešnictví na Lower East Side v NYC v polovině 80. let a teprve po dlouhých letech mu nedávno došlo, co tento jeho nález znamená pro historii punku a celého města vůbec.
„Obchod se jmenoval Strand Book Store. Vešel jsem dovnitř a nalezl zde spoustu fantastickejch věcí, alespoň pro mě. Starý desky, hromady nádherně ohavnejch bulvárních časáků ze 60. let, který od tý doby sbírám, a další takový věci. Pak jsem strčil do něčeho, co bylo na přeplněným stole se starou veteší a uslyšel CINK!!!, jak to spadlo na betonovou podlahu. Sehnul jsem se, abych to zvedl a vrátil zpátky. Byl to jeden z těch levnejch trojúhelníkovejch cínovejch popelníčků, na kterejch odjakživa byly takový ty reklamy na pneumatiky a podobný blbosti. Když jsem to v dlani otočil lícem vzhůru, strnul jsem. Byl na tom ten BANÁN!!!“
Přes třicet let je popelníček v jeho majetku, ale dnes říká, že už pro tento super vzácný kulturní artefakt zajistil velmi dobře zabezpečené úložiště.
V této souvislosti je nutno připomenout, jak důležitou ideovou i hmotnou roli hrála tato Warholova ikona žlutého banánu v kontextu kapely.
V lednu 2012 přinesl list New York Post zasvěcený článek Bruce Goldinga s názvem „The Velvet Underground se soudí ohledně proslaveného banánového loga.“ Žaloba byla podána Reedem a Calem proti nadaci Andy Warhol Foundation for the Visual Arts dne 11. ledna 2012. Oba muzikanti v žalobě tvrdili, že nadace, založená po smrti slavného popartového umělce, si nechala protiprávně zaregistrovat vlastnictví obchodní značky žlutého banánu jako trademark loga pro obaly iPadů, iPodů a dalšího jejich příslušenství od Apple, jakožto součást „…lakotné snahy vytěžit hmotný prospěch z duševní hodnoty vlastnictví vygenerovaného pro tento ikonický symbol jejich vlivným hudebním souborem.“
Podání učiněné u federálního soudu na Manhattanu obviňovalo Warholovu nadaci z pokusu „klamavě přivést veřejnost k názoru, že Velveti sami udělili svoji podporu či souhlas těmto produktům,“ které dále zahrnují brašnu (prodávanou za 149.95 dolarů) a ochranou obalovou fólii (bratru za 59.95 dolarů). Žaloba dále tvrdila, že Warhol, v roce 1966/67 manažer a producent Velvet Underground, vytvořil tento grafický symbol „inspirován propagačním předmětem z tzv. veřejné domény.“
Warhol dokonce tehdy od kapely získal část ze zálohy ve výši tří tisíc dolarů, předem vyplacené Velvetům labelem Verve Records, za přispění touto svou ilustrací k úspěchu desky, kterou časopis Rolling Stone označuje za 13. nejdůležitější album celé rockové historie, tvrdilo se v materiálech žaloby předložené u soudu.
Třebaže Andy Warhol sám si nikdy nenechal zaregistrovat svůj copyright ke grafickému symbolu dotyčného banánu, jenž navíc obsahoval u stopky slova PEEL SLOWLY AND SEE, jeho někdejší hudební chráněnci v žalobě tvrdili, že banán se mezitím stal „symbolem a skutečnou ikonou souboru Velvet Underground.“
Reed s Calem „výslovně“ prohlašovali banánové logo za svoji obchodní značku v bookletu k 5CD reedici nahrávek VU z roku 1995 (Peel Slowly and See) a poté, v roce 2001, schválili licenční použití loga pro reklamní inzerát vodky Absolut s jinglem Absolut Underground, kde stopka banánu byla stylizovaná jako hrdlo láhve.
Žaloba dále tvrdila, že „použití a aplikace této grafiky ze strany Velvet Underground k symbolizaci kapely a jejího zachovalého hudebně-uměleckého odkazu je exkluzivní, konzistentní a nepřetržité po období trvající již více než 25 let.“ V důsledku čehož „…je tento symbol natolik identifikován s pojmem Velvet Underground…, že veřejnost, a zejména ti její příslušníci, kteří poslouchají rockovou hudbu…, si okamžitě v mysli vybavují banánové logo jakožto ideový symbol samotné hudební skupiny Velvet Underground.“
Reedova a Caleova žaloba vznesená tehdy u federálního soudu na Manhattanu, v níž oba požadovali nespecifikované odškodnění za porušení copyrightové ochrany a nekalou konkurenci, dále obsahovala tvrzení, že nadace vlastní Warholova umělecká díla v hodnotě 120 milionů dolarů a ročně inkasuje více než 2,5 milionu dolarů za udělování licencí ke komerčnímu použití různých vizuálních symbolů, které spravuje.
„Jelikož The Warhol Foundation vlastní takové množství jiných grafických děl Andyho Warhola, jež jsou všechny nepochybně unikátními artefakty s vysokou tržní hodnotou, nejeví se zde proto jakákoli ekonomicky motivovaná nutnost zahrnovat banánové logo mezi grafické symboly, k nimž souhlas s jejich použitím ke komerčním účelům žalovaná strana uděluje na základě licenčních poplatků,“ pravilo se dále v žalobě.
„Jediným důvodem k udělování licence pro komerční využití tohoto grafického symbolu je snaha žalované strany hmotně užít ve vlastní prospěch jeho duševní vlastnické hodnoty vytvořené a propůjčené tomuto symbolu ze strany Velvet Underground. Nejde tudíž v tomto případě pouze o grafickou reprodukci kousku ovoce ztvárněnou Andy Warholem, jde o onen jedinečný, ikonický banán Velvet Underground,“ dodávali Reed s Calem tehdy v závěru své žaloby.
Nakonec to tehdy dopadlo tak, že po roce soudního handrkování vynesla 27. května 2013 federální soudkyně dotyčného soudu Alison Nathan konečné rozhodnutí, jímž odmítla přijmout návrh Velvet Underground, aby byl vyřknut soudní výrok v tom smyslu, že Warhol Foundation nemá žádný copyrightový nárok na dotyčnou banánovou image.
Tento finální výrok následoval poté, co soud obdržel dopis od obhájce nadace informující, že mezi oběma stranami sporu bylo dosaženo privátního mimosoudního vypořádání poté, co nadace nabídla Velvet Underground nezveřejněnou sumu finančního vyrovnání za to, že se skupina nebude soudit na základě copyrightové ochrany.
Právník Clifford James zastupující Velvet Underground ve sporu uvedl, že jeho klient nesouhlasí s rozhodnutím soudu, a dodal, že Andy Warhol si nikdy nenechal logo patentovat copyrightem. Opakoval tvrzení žalující strany, že grafický design banánu je tzv. veřejné vlastnictví, jež nespadá pod patentovou ochranu. Protistrana zase kontrovala, že ani Velvet Underground nemají jakékoli zákonem vymahatelné právo k designu této obchodní značky.
Soudkyně však vyřkla svůj výrok bez tzv. předpojatosti, což znamená, že nárok Velvet Underground na logo může být vznesen opětovně v budoucnu.
Použité prameny:
- Editors: The Origin of the Velvet Underground’s Warhol Banana Has Finally Been Revealed, themusic.com.au Online, March 16, 2017
- Gardner, Eriq: Velvet Underground, Andy Warhol Foundation Settle Banana Album Dispute, The Hollywood Reporter Online, May 29, 2013
- Stempel, Jonathan: Velvet Underground loses a claim versus Warhol over banana. Reuters Online, September 10, 2012
- Golding, Bruce: The Velvet Underground Files Suit Over Famed Banana Logo. New York Post Online, January 11, 2012.