Vl. jm. Nicholas Drain Lowe. Nar. 24. 3. 1949, Walton nad Temží, hrabství Surrey, Anglie. Důležitá alba: Jesus Of Cool (Radar 1978), Labour Of Lust (Radar 1979), Nick The Knife (F-Beat 1982), Pinker And Prouder Then Previous (Columbia 1988), The Impossible Bird (Demon 1994). Písně, které stojí za to: (What’s So Funny ‘Bout) Peace, Love, And Understanding, I Knew The Bride (When She Used To Rock ‘N’ Roll), The Beast In Me.
V pozdějších letech se Nick Lowe proslavil především baladou The Beast In Me, kterou složil pro svého tchána, americkou hudební ikonu Johnnyho Cashe. „To zvíře ve mně se musí naučit žít s bolestí, umět se schovat před deštěm, v mžiku se ovládnout – Bůh pomoz tomu zvířeti ve mně.“ Příznivci nové vlny ale vědí, že v polovině sedmdesátých let tentýž rodák z britského hrabství Surrey významně zasáhl do dějin punkrocku, když napsal naléhavou píseň s poselstvím (What’s So Funny ‘Bout) Peace, Love, And Understanding. V podání Elvise Costella se skladba stala kultovní záležitostí a nečekaného vzkříšení se dočkala v devadesátých letech na soundtracku k filmu Osobní strážce, kde ji zpíval Curtis Stigers.
Syn důstojníka britského letectva strávil část dětství na Středním východě. Poté se rodina usadila v hrabství Kent. Do školy chodil Nicholas Drain Lowe ve Woodbridge v hrabství Suffolk – městě, odkud pocházel a kde měl studio zvukový kouzelník Brian Eno. Muzicírovat začal Nick už jako teenager: nejdál se dostal se studentskou kapelou Sounds 4 Plus 1, se kterou roku 1964 koncertoval na leteckých základnách RAF v Německu. Pubrockovou partičku kromě něj tvořili kytarista, pianista a zpěvák Brinsley Schwarz, kytarista Phil Hall a zpívající klávesista Barry Landerman. V posledním ročníku založil Schwarz s bubeníkem Petem Whalem a baskytaristou Davem Cottamem skupinu Three’s A Crowd. V roce 1967 – poté, co hodila lano Landermanovi – se kapela složená se samých spolužáků přejmenovala na Kippington Lodge. V této sestavě natočila první singly, načež v ní opět došlo k personální obměně a nově k ní přibyl Nick Lowe. Po angažmá ve vyhlášeném klubu Marquee v Londýně putovala skupina od úspěchu k úspěchu. Roku 1969 se pojmenovala po svém kytaristovi Brinsley Schwarz a podepsala smlouvu s manažerem Davem Robinsonem, jenž jí domluvil vystupování v prestižním newyorském sále Fillmore East v roli předskokanů Vana Morrisona a psychedelické formace Quicksilver Messenger Service. Robinson nahnal na letiště britské novináře, jenže letadlo mělo zpoždění a přátelé se při čekání v baru opili. Show ve Fillmore East nezvládli a sklidili hrozné kritiky – podobně jako jejich první album, vydané hned potom.
Do roku 1974 natočili Brinsley Schwarz šest elpíček. Na posledním z nich se objevila píseň (What’s So Funny ‘Bout) Peace, Love, And Understanding, kterou čtyři roky nato převzali v prakticky stejném aranžmá Elvis Costello & The Attractions. Tím, že se Costello vezl na hudební vlně zvané New wave, získal Nick Lowe posluchače jiného typu. Jeho „novelty songs“ překvapivě dobře 
zapadaly do kontextu všeobecné revolty a vzpoury proti konformismu. Písničky jako I Love The Sound Of Breaking Glass, I Knew The Bride (When She Used To Rock ‘N’ Roll), Milk And Alcohol či I Love My Label imponovaly mladé generaci už svými ironickými názvy. Lowe zprvu fungoval jako autor a stálý producent nezávislé společnosti Stiff Records, kde se postaral kupříkladu o vznik historicky prvního alba britského punku: Damned Damned Damned. Kamarádovi Elvisu Costellovi produkoval jeho prvních pět desek a pro svůj uvolněný styl (nechával kapely, aby to ve studiu pořádně rozjely) získal přezdívku Basher (Pařič). Sólovou dráhu zahájil roku 1978 albem Jesus Of Cool (v USA známo pod titulem Pure Pop For Now People). Následovalo album Labour Of Lust, výrazně ovlivněné stylem kytaristy Davea Edmundse. Lowe a Edmunds spolu účinkovali v kapele Rockpile, která roku 1980 spáchala jediné LP Seconds Of Pleasure. (Další superskupinou, v níž působil, byla v roce 1991 formace Little Village s Ryem Cooderem, Johnem Hiattem a Jimem Keltnerem.) Roku 1979 se Nick oženil s countryovou zpěvačkou Carlene Carterovou, jejímž otčímem byl muž v černém Johnny Cash. Manželství trvalo do roku 1990 a rozpadlo se kvůli Loweově alkoholismu. Cashova verze písně The Beast In Me na albu American Recordings však pomohla Nickovi znovu nastartovat kariéru. Počínaje cédéčkem The Impossible Bird z roku 1994 už svou kreativitu nepustil z otěží a je čím dál lepší, jako staré víno.
Nick Lowe
(WHAT’S SO FUNNY ‘BOUT) PEACE, LOVE, AND UNDERSTANDING
As I walk
This wicked world
Searchin’ for light in the darkness of insanity
I ask myself
Is all hope lost?
Is there only pain and hatred, and misery?
And each time I feel like this inside
There’s one thing I wanna know
What’s so funny ‘bout peace, love, and understanding
And as I walk on
Through troubled times
My spirit gets so downhearted sometimes
Where are the strong
And who are the trusted?
And where is the harmony?
‘Cause each time I feel it slippin’ away, just makes me wanna cry
What’s so funny ‘bout peace, love, and understanding
Nick Lowe
CO JE TAK SMĚŠNÉHO NA MÍRU, LÁSCE A POROZUMĚNÍ?
Když tak chodím
po tom zkaženém světě
a hledám světlo v temnotě šílenství,
říkám si:
Je po vší naději?
Zbývá už jen bolest, nenávist a zoufalství?
A pokaždé, když se uvnitř takhle cítím,
chtěl bych vědět jen jedno:
co je tak směšného na míru, lásce a porozumění?
Někdy, když procházím
těžkými časy,
klesám na duchu, až srdce usedá.
Kde jsou ti silní
a komu se dá věřit?
A kdy zavládne harmonie?
Kdykoli zjistím, že se vytrácí, ptám se, až bych brečel,
co je tak směšného na míru, lásce a porozumění?
