Si Kahn Nar. 23. 4. 1944, Boston, Massachusetts. Důležitá alba: New Wood (June Appal 1974), Home (Flying Fish 1979), Doing My Job (Flying Fish 1982), Unfinished Portraits (Flying Fish 1984), Carry It On (Flying Fish 1986), Been A Long Time (Sliced Bread 2000). Písně, které stojí za to: Aragon Mill, Wild Rose Of The Mountain, Blue Ridge Mountain Refugee, Go To Work On Monday, Crossing Border, Children Of Poland, Lady Of The Harbor.
Neúnavný bojovník za zdánlivě beznadějné kauzy Si Kahn patří k nejvýznamnějším představitelům nám málo známého žánru písničkářského odborářství. Zní to trochu protivně a nezáživně, jenže chyba lávky: Kahn je poctivým pokračovatelem všech těch Theodorů Dreiserů, Sinclairů Lewisů, Uptonů Sinclairů a jiných tvůrců se sociálním povědomím, bez jejichž prací by zůstal nepopsaný důležitý kus amerického dědictví. Odbory v USA měly vždy radikálně odlišný charakter od těch našich, snad proto, že při protestech vznikala i dobrá hudba, literatura a vůbec – že se v naprosté většině případů bojovalo za dobrou věc, s nasazením vlastního krku a existence. Když jste horník v odlehlé části Apalačských hor, zcela ovládané těžařskou společností, která vás drží zkrátka pomocí komanda ozbrojených zabijáků, pak je to přece jen kapánek jiné než na schůzích baštit buřty a s umaštěnou hubou hlásat cosi o nových zítřcích.
Zdálo by se, že éra bojů mezi odbory a velkými korporacemi, charakterizující především 30. a 40. léta 20. století, je už věcí minulosti. Právě na případu Si Kahna si však můžeme ukázat, že dnešní aktivisté mají přinejmenším stejně napilno jako ti předváleční. Rodák z Bostonu vyrostl v Pensylvánii a nyní žije v Severní Karolíně. Pochází z židovské rodiny – otec Benjamin Kahn byl rabínem a na Pensylvánské státní univerzitě vedl studentskou organizaci Hillel. Syn strávil mládí obklopen atmosférou vzdělání v univerzitním městě State College, a tak bylo jen logické, že později sám vystudoval Harvard. Zároveň ho rodiče vedli k hudbě: otec hrál na housle a matka Rosalind na piano. Učil se židovské písně, chvíli bral hodiny klavíru, pak si ho ale přitáhla vznikající folková scéna. Roku 1959 se rodina přestěhovala do Washingtonu a Si (jehož křestní jméno pochází z čínštiny a překládá se jako „ten, kdo přemýšlí“) objevil nový svět. Přes strýce Arnolda Aronsona, tajemníka hnutí za občanská práva, přičichl k občanskému aktivismu. A v posledním ročníku střední školy si zvolil jako téma závěrečné práce sbírku lidové písně při Smithsonově institutu. V prvních letech na vysoké podnikl folkloristickou výpravu na jih USA, kde zavítal na festival lidové hudby v Asheville. To byl pro něj zásadní zážitek. Koupil si lacinou kytaru a začal hrát převzaté balady, bluegrass a blues. Za svých studií na Harvardově univerzitě přebýval na koleji kousek od vyhlášené hudební kavárny Club 47. Zakrátko tu byl pečený vařený a účastnil se tehdy populárních akcí „open mic“ („mikrofon pro každého“). V pětašedesátém, těsně předtím než absolvoval titulem bakaláře, odcestoval znovu na Jih a plně se dal do služeb Studentské komise pro nenásilí (SNCC). Už dříve jednou studium přerušil – to když vyrazil do Španělska překládat tamní básníky.
Vlastní muziku začal Kahn skládat až v roce 1970. Poté natočil kazetu a nechal kamarády, aby ji volně šířili. Jedna z kopií se dostala k uším Jackie Wrightové, zakladatelky malého labelu June Appal Recordings, zaměřeného na hudbu Appalačských hor. Ta ho nechala, aby u ní vydal své debutové album New Wood, na němž hostoval Kahnův mladší přítel a znalec lidové muziky John McCutcheon. Následovalo asi 15 elpíček, vydaných převážně na značce Flying Fish a oceňovaných nejen pro svou angažovanost, ale i pro lyrickou sílu a melodickou nápaditost. Si zpíval o nezaměstnaných, zneužívaných i zamilovaných. Roku 1986 vydal s Petem Seegerem album protest songů Carry It On. Téhož roku vyšla jeho spolupráce s McCutcheonem na albu Signs Of The Times. Zároveň se Kahn realizoval na divadle – úspěch měly jeho muzikály Mother Jones In Heaven, Silver Spoon a Joe Hill’s Last Will. Napsal několik knih, včetně příruček, jak efektivně provádět odborovou činnost. Dones přednáší, vyučuje a organizuje protestní akce. Zasazuje se o reformu vězeňského systému, roku 1980 založil odborovou organizaci Grassroots Leadership. Patří též k zakladatelům spolku usilujícího o záchranu Bristolského zálivu na jihozápadě Aljašky, kde těžba ohrožuje přírodu i původní kulturu. Právě tomuto místu je zasvěceno Kahnovo CD Bristol Bay z roku 2013.
Si Kahn
ARAGON MILL
At the east end of town, at the foot of the hill
There’s a chimney so tall that says „Aragon Mill“
But there’s no smoke at all coming out of the stack
For the mill has pulled out and it ain’t coming back
And the only tune I hear
Is the sound of the wind
As it blows through the town
Weave and spin, weave and spin
Now I’m too old to change, and I’m too young to die
And there’s no place to go for my old man and I
There’s no children at all in the narrow empty streets
Now the looms have all gone, it’s so quiet I can’t sleep
And the only tune I hear…
Now the mill has shut down; it’s the only life I know
Tell me where will I go, tell me where will I go?
And the only tune I hear…
Si Kahn
ARAGONSKÁ PŘÁDELNA
Na východním konci města, na úpatí kopce
se tyčí komín a nápis hlásá: „Aragonská přádelna.“
Ale z komína se nekouří,
přádelna byla zrušená, už nikdy se sem práce nevrátí.
A všechno, co slyším,
je osamělá píseň větru.
Žene se městem a volá:
Příst – namotat. Příst – namotat.
Na smrt jsem ještě mladý, moc starý na změnu,
kam bychom měli jít, můj táta a já?
Nikde žádné děti, jen prázdné rovné ulice.
Tkalcovské stavy zmizely, v tom tichu se nedá spát.
A všechno, co slyším…
Přádelnu zavřeli; byl to celý můj život.
Kam mám jít? Povězte mi, kam bych tak měl jít?
A všechno, co slyším…
