Drop on Down in Florida – Field Recordings of African American Traditional Music 1977–1980 Ed.: Dwight DeVane a Blaine Waide
Experti bluesové historické geografie a demografie nás poučí, že v minulém století proběhly na americkém Jihu tři významné migrační vlny: velmi zhruba řečeno z Piedmontu severním směrem k New Yorku, z Delty rovněž na sever k Chicagu a z Texasu na západní pobřeží. Dust-to-Digital, jedinečný label obracející neslýchané hudební poklady z prachu do digitálna, nyní tedy zdigitalizoval z prachu dlouhohrajících věků neobyčejně zajímavý titul dokládající ještě další, méně známou migrační vlnu, směřující jihovýchodním směrem. Odchod z bavlníkových plantáží do ovocných sadů Floridy představoval šanci na významné zlepšení životních poměrů, a byl přitom nejspíše přívětivější volbou než třeba detroitské průmyslové inferno.
Kvalitně zpracovaná a významně rozšířená reedice dvojalba terénních nahrávek z konce sedmdesátých let, vydaného pak v roce 1981, je průřezem černošské světské i duchovní muziky spojené právě s touto migrací. Na první pohled je těžko říci, zda cédéčka jsou – jak naznačuje luxusní forma vydání v tuhé vazbě – jen přílohou rozsáhlé publikace, či zda na-opak, jak by nasvědčoval samotný obsah, kniha je pouhým komentářem k nahrávkám. Každopádně více než pět šestin hlavního textu je věnováno jednotlivým nahrávkám s profily umělců a přepisem písňových textů, takže jde v podstatě o jakýsi důkladný megabooklet.
K notoricky známým Pattonům, Johnsonům a Watersům můžeme nyní připočíst dosud neznámá jména Roberta Dennise, Richarda Williamse (občas doprovázejícícho zpěv jeho dcery Elly Mae), Willieho Gillarda, Emmetta Murraye a Mosese Williamse, k interpretům černošské duchovní muziky třeba Johnnyho Browna či sbory Testerina Primitive Baptist Church, Miccosukee Church of Godof Prophecy, Florida-Alabama Progressive Seven-Shape-Note Singing Convention nebo Southeast Alabama and Florida Union Sacred Harp Singing Convention.
Blues, přestěhované z Mississippi či Georgie, tu slyšíme nejen v tradiční akustické, ale i v syrové elektrifikované podobě, dnes obvyklé i v Deltě, a dále v řadě nahrávek jednostrunného diddley bow (v tomto případě napnutého na dutém křídle dveří), znějících velmi často bezmála jako produkty industriální scény; nechybí ani klasické harmonikové číslo.
Repertoár samozřejmě obsahuje mnoho povědomých záležitostí: starobylou předbluesovou Careless Love, Baby Please Don’t Go, Rollin’ and Tumblin’ nebo Catfish Blues, ale jsou tu i mnohé velmi osobité věci, jako například až písničkářsky znějící Old Forty Richarda Williamse s prostinkým, velmi archaicky pojatým fingerpickingem.
Duchovní hudbu reprezentují jednak domácké nahrávky zbožných písní s kytarou, částečně doprovázené rodinným zpěvem (jak je známe například z nedávno vydaných Hoskinsových náhrávek Mississippi Johna Hurta), jednak nahrávky pořízené v kostelních prostorách. Ty postupně představují patero rozličných tradic: anglo-americké duchovní písně dochované v černošském prostředí, tradiční spirituály a lined hymns, sedminotový zpěv na základě shape notes, „koncertní modlitby“ a konečně modernější gospelové písně. V praxi je to rozpětí od svižnějších songů, nápěvově příbuzných s písničkami Hanka Williamse, až po dramatické nárazy příboje a rozjitřené vlnění jednotlivých hlasů ve společné modlitbě.
V časech dnešních bonamassáží je to věru vítané osvěžení a přesvědčivý doklad, že stále je co znovuobjevovat. Dust-to-Digital opět nezklamali. Šťasten, kdo vstoupí do říše hudby dveřmi, z nichž si vysadil Moses Williams křídlo, aby na něj natáhl svůj libozvučný drát.
Dust-to-Digital, 2012, 215 s.+2CD Celkový hrací čas Drop On Down In Florida: CD1 78:03, CD2 78:45