Vše začalo původně jako klasická spolupráce dvou experimentálních hudebníků. 
Šéf labelu Non Visual Objects Heribert Friedl a pravidelný dopisovatel časopisu Wire, zvukový konceptualista Will Montgomery si před dvěma roky vyměnili základy vlastních kompozic, aby je obohatili o své nápady a ideje. Ale již brzy oba pánové zjistili, že tento typ spolupráce jim není souzen. Akustický svět Friedla je přeci jen na hony vzdálen od Montgomeryho elektroakustické pavučiny, víc než oba protagonisté čekali. Přesto se nakonec vynaložený čas obou muzikantů zhodnotil, i když zcela jinak než bylo původně zamýšleno. Will absorboval partnerovy základy, zcela je očesal o tempa, osobité tvary a hrany Heribertových improvizací a celý blok přetvořil pouze a jenom k obrazu svému. Vzniklo tak CD NON-COLLABORATION (Non Visual Objects, 2008, 40:54), spolupráce, která se nakonec ukázala být pouze jednosměrnou silnicí. Co do činění tak máme s tichou sestavou krátkých elektrických zášlehů, skrz které probleskují Rakušanovy nenápadné akustické výboje. Výsledek připomene snažení Sebastiana Rouxe nebo Arszyn. To znamená neustálé jemné těkání a ohýbání drobných elektronických zvuků, které jak hejno mravenců zaplavují domácí spíž. Vytváří a neustále opouštějí drobné stezičky, vrhají se do všemožných koutů a pater a ty vzápětí zase opouští směrem k dalším dobrodružstvím.
Druhé letní album vydavatelství Non Visual Objects dává prostor ostřílenému kozákovi Josi Smoldersovi, který 
svouprvní desku vydal již na konci 80. let. Vinyl Freebasing A For Is Me tehdy vznikl bez složitých myšlenkových či hudebních koncepcí, pouze jako spontánní hudebně hluková abstrakce. Výron byl tak silný, že na jeho základě vznikla především v 90. letech řada dalších alb, která rozvíjela již nakousnuté experimenty (stereo/ mono zvuk, bílý hluk nebo abstrakce mluveného slova). Po téměř dvaceti letech znovu vykročit do neznáma. Deska GAUSSIAN TRANSIENT (MEGAPHONE) (Non Visual Objects, 2008, 67:27) je mixem nápadů a nálad, které měly jediný cíl, vytvořit unikátní zvukový track bez spojitosti s ostatními kompozicemi, či dokonce průvodní ideou celého CD. Jos nasbíral desítky hodin polních nahrávek z rozdílných míst Evropy, ku pomoci si vzal i nový software na zpracování zvuku (Reaper). Necelých sedmdesát minut alba je zvědavou procházkou městem a jeho bezprostředním zázemím. Octneme se na rušném bulváru, v blízkosti nesmělého hráče na marimbu, v opuštěné továrně, na nádraží, pod plechovou střechou uprostřed jemného deště, ale i na louce za sídlištěm nebo ve stájích. Skladby alba opravdu nemají tendenci držet pohromadě, spíše je můžeme brát jako čerstvé črty enviromentální městské rozmanitosti. A tu představují jednotlivé tracky, i album jako celek, věru přesvědčivě.