Invisible System je umělecké jméno, které pro své projekty inspirované africkou hudbou používá britský producent Dan Harper. Život a kulturu černého kontinentu měl možnost poznat hodně zblízka. Nějakou dobu působil jako humanitární pracovník v Mali, kde se i oženil. Poté žil několik let v Etiopii, kde se jako producent věnoval fúzi místní hudby s rockem a západními tanečními styly – z tohoto období vytěžil tři úspěšná alba a několik dalších nahrávek. Po etiopském období se nakrátko vrátil do Mali, do oblasti, z níž pochází jeho žena, a věnoval se nahrávání místních griotských hudebníků a také zpěváků – už renomovaných (Sidi Touré) i pro Evropu dosud neobjevených. Výsledkem této práce bylo nejprve instrumentální album Bamako Session a na ně nyní Harper navázal titulem Dance to the Full Moon.
Na rozdíl od prvního alba této „maliské série“, které bylo opravdu spíše odrazem terénního výzkumu, je novinka plnohodnotnou písňovou kolekcí, minimálně srovnatelnou s Harperovými etiopskými projekty. I zde britský producent nechává promlouvat nástroje a hlasy afrických mistrů, ale v různém poměru k nim přidává vlastní vidění (hudebního) světa. Do některých tracků nahrál kytary, jindy afrického kytaristu podpořil výraznou basovou linkou. Používá syntezátory, programuje, dohrává bicí, měl na starosti mix i mastering jako plnohodnotné etapy tvůrčího procesu. Některé jednotlivé skladby (často se stopáží od šesti do deseti minut) si drží tradičnější africký zvuk (Zani), jiné už připomínají spíše západní elektronické remixy (titulní Dance to the Full Moon). Na většině alba však zůstává fúze afrického a západního (anglosaského) v citlivé symbióze. Jedno doplňuje či koření druhé, aniž by se oba světy rušily a přebíjely.
Toto inspirativní album mimochodem stojí za to mít na CD i s bookletem. Ten totiž vedle komentářů k jednotlivým písním obsahuje i text, který Harperovu práci zasazuje do reality válkou zmítaného Mali.