Kompilační CD KAREL KRAUTGARTNER & JAZZOVÝ ORCHESTR ČS. ROZHLASU (František Rychtařík, 2006, 79:35) zaznamenává hned dva význačné jevy. Především seznamuje s jedním ze zásadních muzikantů stojících u kolébky českého moderního jazzu, a co se týče skladatelské a aranžérské práce také tvůrcem přechodu mezi bigbandovým typem pozdního swingu a moderním jazzovým orchestrem. V druhé řadě také tato deska signalizuje naději, že se dnešní i budoucí posluchač konečně dostává k nahrávkám počátků našeho moderního jazzu v CD formátu. Vydavatelství František Rychtařík, dosud proslulé pečlivým mapováním naší moderní populární hudby a jazzu od dvacátých let minulého století (většinou ve spolupráci s Radioservisem a s edicí Fonogram editora Gabriela Gössela), nám zatím odkrylo většinou zcela neznámý svět našeho předválečného a válečného swingu. A nyní se časem prokousalo do padesátých a šedesátých let. Album nám vzorně přibližuje hru a repertoár Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOČR) šedesátých let se zaměřením na tvorbu tuzemských autorů. Vyšlo současně s dalším Krautgartnerovým CD PŘÍPAD JEŠTĚ NEKONČÍ (František Rychtařík, 2006, 77:27), které je průřezem nahrávek od úplných počátků v roce 1944 až ke dvěma s vídeňským rozhlasovým orchestrem řízeným Krautgartnerem v emigraci po srpnu 1968. Zjednodušeně řečeno, jedno album představuje rozhlasový orchestr v poloze vyspělého swingu s doteky cool jazzu, zatímco recenzované album je ukázkou westcoastového zaměření s příklonem k jazzovým experimentům své doby, ke třetímu proudu. Autorsky se v ukázkách projevují vedle sólujícího dirigenta Krautgartnera (na altku, v jednom případě na klarinet) nastupující muzikanti Karel Velebný a Luděk Hulan, dnes označovaní za otce české jazzové moderny, dalším důležitým tvůrcem byl Kamil Hála (později spolušéf orchestru) u klavíru, vystřídaný posléze Rudolfem Roklem. Setkáváme se tu s muzikanty, kteří pak spoluvytvářeli náš jazz celá další desetiletí – s trumpetisty Jaromírem Hniličkou a Lacem Déczim, trombonistou Zdeňkem Pulcem, bubeníkem Ivanem Dominákem, na dvou nahrávkách Čs. All Stars Bandu z dubna 1966 se už objeví také kontrabasista Jiří Mráz. Skladby programově směřující k třetímu proudu (Hála, Krautgartner, Blatný) z dnešního pohledu už nevypadají nijak experimentálně, zato znějí jako velmi dobře aranžovaný big band, s dokonale sehranými a swingujícími jednotlivými sekcemi a s náročnými sóly. Věhlas hry orchestru, ba i některých skladeb kompozičně experimentálních, tehdy dokonce přesáhl naše západní hranice. Přes veškerou úctu k sólistům JOČRu ‚normalizačního‘ období, nový Hálův band nikdy už nezněl tak progresivně. Není divu, že Krautgartnerův orchestr byl lůnem pro první komorní sestavy českého moderního jazzu vedené Luďkem Hulanem a Karlem Velebným. Jazz orchestru Karla Krautgartnera není třeba hodnotit s nostalgií, je nadčasový.
