Šest let trvalo Karlu Miklošovi, než přišel na svět s novou deskou THE PAST OF THE FUTURE (Starcastic, 2008, 37:24). Nezávislý démant našich východních bratří nejdříve vydal album nasáklé skrz naskrz manchesterskou kytarovou melancholií (ano, to bylo před dlouhými jedenácti roky), poté překvapil na pokračovateli vokálem vprostřed elektroničtějšího soundu a napotřetí tu z ,drážek‘ kompaktního disku (nebo z bitů mp3jek) promlouvá autor ve třetí poloze – poloze popově sofistikovaného písničkáře. Původně elektronický základ byl dvojicí spolupracovníků Matúšem Homolou (Abuse, Sub’n’bus,…) a Andrejem Gmucem (Those Over Those) posunut do převážně akustické roviny, a odstrčené chemické přísady tak tvoří pouze decentní, nicméně nezbytné pojivo příjemných písniček pro každodenní použití. Výsledkem je průzračný a lehký sound, který si nic nezadá s aktuální světovou produkcí. Přesto i v novém převleku vyplouvá na povrch chronická láska k Anglii, tentokrát zaměřená na ikony 80. let (The Smiths, poté Morrissey, Ian McCullocha a jeho Echo And The Bunnymen ad.). Škoda jen, že celkem zajímavé texty tu a tam sráží mírně skřípající výslovnost. I přes tento škraloup si takový pop nechám věru líbit!
