Tohle je opravdu svérázné sdružení, jehož celý oficiální název zní „Lovebrain’s Rose of Agra, Stringlane and Diskotäschchen, Mount Blakelock
und die Orden der Nacht, supported by 85/86 CC unspoken Space at Kreuz Giesing“. Za ním stojí mnichovský muzikant a organizátor Mathias Götz. Ten toho má za sebou opravdu požehnaně. Jeho pozoun slyšíte v hudbě kapel Le Millipede, Alien Ensemble, G.Rag und die Landlergschwister, a abychom nezapomněli, tak také hraje s Hochzeitskapelle, sdružení, ve kterém bychom našli bratry Michaela a Markuse Acherovy z The Notwist a z kanceláře labelu Alien Transistor. Jinými slovy: tento muž a jeho nástroj jsou podstatnou součástí celé bavorské nezávislé scény sdružené právě okolo labelu Alien Transistor. To bychom měli.
A je načase se zeptat: proč máme co do činění s další kapelou? A proč si zkráceně říkají Lovebrain & Diskotäschchen? Je tu jednoduchá odpověď: láska k hudbě Dukea Ellingtona, především Grammy ověnčené desce Far East Suite z roku 1968. A také oddanost kolektivní improvizaci. Mathias Götz měl prostě chuť prezentovat své skladby jinak, s jinými doprovodnými muzikanty. Na tomto albu nečekejte kytary, ovšem znovu dva členy The Notwist. Ze složení troje smyčce (housle, viola), suzafon (pochodová tuba), bicí a samozřejmě, na prominentním místě pozoun mistra Götze, je jasné, že tato skupina zní úplně jinak než ostatní projekty, které jsme předtím vyjmenovali. S deskou Lovebrain & Diskotäschchen se vydáme na turbulentní, eklektický výlet, který vede až do začátku principálovy hudební kariéry. Aby ne, když se myšlenka na toto album zrodila pozváním Mathiase mnichovským kurátorem Stefanem Noellem do jednoho dílu své „Be My Guest“ série jazzových událostí. Götz okamžitě přemýšlel, jak se na večeru představit. Nakonec zvolil cestu retrospektivy, kdy posbíral materiál rozesetý v repertoáru řady sdružení, kterými za patnáct let prošel, a s přáteli ho přepracoval do podoby netradičního dechově smyčcového komba s pochodovou rytmikou a improvizačními sklony v duchu The Notwist navíc. Tenhle experiment mohl dopadnout bídně. Možná i díky letitým zkušenostem všech zúčastněných ale naopak přinesl poměrně unikátní záznam vystoupení ze studia, kdy kapela osm položek vysekla 10. března 2016 naživo. Těchto padesát minut má ke škrobeným studiovým projektům daleko. Naopak, bych si ho někdy rád vychutnal na pódiu nějakého domácího klubu.
Gutfeeling Rec., 2017, 49:46