Příští rok to bude 20 let, co Espen Sommer Eide představil svůj sólový projekt Phonophani. Do té doby byl veřejnosti známý především jako polovina experimentálního dua Alog. Mezi deskami tohoto projektu jsou dlouhé pauzy a ty jsou téměř zárukou, že se Espen nezačne opakovat. Ano, vždy představí jako Phonophani hudbu nepokrytě jemnější, více ambientně laděnou než předvádí dohromady s Dagem-Are Hauganem. Letošní nahrávka jasně reflektuje fakt, čím se Espen v poslední době intenzivně zabýval – vytvářením zvukových instalací. Vedle tvorby vlastních nástrojů a softwaru slyšíme řadu
momentů, které jsou postavené na práci se samply a terénními nahrávkami. A to nemyslím pouze manipulaci s vokálem hostující zpěvačky Mari Kvien Brunvoll, ale i nástroji, které se vyloupnou z nezřetelných linek v pozadí jen na pár vteřin a zase zanoří do neustále se proměňující masy zvuku. Espen jednou lehce koketuje s dubem, podruhé s čistě elektronicky atmosférickým ambientem, jindy zase vyzkouší trpělivost posluchačů ve free avantgardních pasážích. Kousek Deep Learning může vzdáleně evokovat uhrančivé přelety nad zamrzlou krajinou kolegy Biosphere. Každá skladba novinky se otáčí a vibruje jiným směrem. Nic není statické, nálada desky nezůstává na místě, ale cestuje jak nomád stále kupředu. U řady nahrávek tohoto druhu se vyplatí poslouchat nabízenou muziku na sluchátka. U Animal Imagination se vyplatí nechat tracky plout prostorem a nebát se přitlačit na hlasitosti. Možná i sousedi posléze ocení (díky netlačení Espera do hlubokých basových poloh), jaký dobrý máte vkus.
HUBRO, 2017, 59:27