Pod tímto názvem byla letos 8. srpna zveřejněna osmaosmdesátistránková odborná analytická studie o stavu a prognóze dalšího vývoje amerického hudebního průmyslu. Pochází z dílny proslulého týmu globálně-průmyslového analytického think-tanku této obří americké banky vedeného Jasonem B. Bazinetem a Thomasem A. Singlehurstem.
Něco je dnes na hudebním trhu špatně. Američtí hudebníci v loňském roce získali pouze 12 procent z částky výnosů, jež jejich hudba v roce 2017 celkově vygenerovala. I když je nutno připustit, že jde o jisté zlepšení oproti roku 2000, kdy jejich vlastní „kasa“ udělala cink pouze v 7 procentech objemu tehdejší celkové sumy, které nahrávací průmysl vydělal.
Ve své analýze experti Citigroup dále zjišťují, že: „výdaje spotřebitelů (ceny vstupenek a internetové subskripce služeb jako Spotify atd) jsou dnes na historickém maximu,“ kdy se vracejí na vrchol po úpadku v letech 2006–10. Náklady vynaložené na vstupenky na koncerty zaznamenaly zvláště rapidní nárůst a vzrostla i suma výplaty tantiém samotným umělcům na rekordních 7,3 miliard dolarů ve srovnání s 4 miliardami vyplacenými v roce 2008. Citigroup tento růst připisuje rozmachu smartphonů, kdy, podobně jako začátkem 80. let se hudba stala díku walkmanům „přenosná,“ i tato nová technologie dnes umožňuje spotřebitelům streamovat svoji muziku takříkajíc „za pochodu“ a oni jsou za tuto službu ochotni zaplatit.
„Ve většině dnešních forem uměleckého či zábavního průmyslu jsou to sami interpreti/umělci, kteří obdrží lví podíl finančních výnosů,“ uvádí se ve zprávě, „ale protože má hudební průmysl příliš mnoho prostředníků, konzumace hudby je natolik fragmentovaná napříč různými zprostředkovatelskými platformami, samotný umělec/interpret získá jenom velmi malý zlomek z agregovaných výnosů.“
Autoři studie zjistili, že výnosy, správně náležející interpretům, jsou absorbovány sítí distribučních kanálů, především managementem, nahrávacími labely, nakladatelskými domy a platformami typu streamingových služeb a rozhlasových stanic. Na rozdíl od Británie dochází v Americe navíc k platbám ze strany spotřebitelů za služby satelitního rozhlasu SiriusXM nebo onlinového rádia Pandora, z nichž sice obě firmy tantiémy umělcům vyplácejí, ale současně si přitom ponechávají velmi slušnou proporci objemu výnosů získaných z poplatků od svých konzumentů/uživatelů. Zmíněný SiriusXM kupříkladu v loňském roce vygeneroval výnosy v řádu 5,4 miliard dolarů, avšak na tantiémách vyplatil zpět pouze 510 milionů dolarů(!).
Zpráva analytiků Citigroup rovněž zevrubně zkoumá komplexní scenérii amerického hudebně-nakladatelského průmyslu. V USA totiž v nedávné době proběhla řada soudních žalob s tím, jak se stávající systém vyplácení tantiém umělcům snaží horko těžko udržet své tempo v éře streamingu. Řada umělců si však stěžuje na to, že nejsou dostatečně zaplaceni. Pokud jde o koncertní sféru, zpráva Citigroup zjišťuje, že „průměrná cena vstupenek na koncerty se příliš neliší mezi jednotlivými jmény vystupujících interpretů. Typicky je na úrovni 100 dolarů za lístek, přičemž otřískaní veteráni jako Rolling Stones nebo Paul McCartney se prodávají za cenu vyšší než průměrnou.“ Koncertní turné kapel, jež vydělala nejvyšší výnosy, kupodivu nebyla ta, na nichž se prodávaly vstupenky za nejvyšší ceny, ale taková, kdy popularita hvězd umožnila koncertovat na dlouhých šňůrách s mnoha štacemi napříč celou Amerikou.
Ve zprávě se dále praví: „Rozmach internetu a propad v prodeji fyzických hudebních nosičů zapříčinil téměř totální stagnaci v umělcům vyplácených tantiémách v letech 2000–2009. V důsledku nárůstu předplatitelských služeb a obnovení zájmů o koncertní vystoupení však jsou vyplácené tantiémy opět na vzestupu. Zadruhé, podíl z výnosů, jenž se navracel zpět performerům, nabral před časem mírně sestupnou tendenci, dokud sami umělci nezačali podnikat častější koncertní turné. A od té doby tantiémy stoupají.“
Analytici Citigroup se domnívají, že skladatelé i performeři nakonec dosáhnou na větší podíl z výnosů hudebního průmyslu. „Tento trend bude poháněn faktorem pokračující změny toku výnosů směrem ke koncertům (kde samotné labely hrají velmi malou roli) a silným impulsem též bude vznik na webu založených distributorů hudby v sílící převzaté roli někdejších samotných nahrávacích labelů. Dalším motorem by mohla být situace, kdy se distribuční platformy jako Spotify posunou i do oblasti organizace koncertního byznysu.“
V závěrečné sekci své analytické zprávy kolektiv expertů Citigroup činí následující predikce Desatera budoucího vývoje hudebního průmyslu:
1. Prodeje fyzických hudebních nosičů budou neustále klesat a spotřebitelé si budou svoji hudbu pouze pronajímat.
2. Množství živé hudební produkce, včetně koncertů a festivalů, bude nadále stoupat.
3. Nejsme přesvědčení, že se všichni umělci adaptují na DIY model („udělej si sám“, tedy de facto samizdat). Nahrávací labely budou dále plnit svoji roli. Jak finančně náročné to bude – a zdali se v tomto budou angažovat tradiční entity – bude předmětem další debaty. V souladu s tím očekáváme, že tradiční labely budou následovat pohyb toků peněz v souladu se svojí vlastní diverzifikační strategií a nejpravděpodobnějším vývojem bude posun dále směrem k organizaci koncertní aktivity, včetně propagace, prodeje vstupenek, a dokonce možná i k fyzickému nabytí vlastnictví samotných koncertních prostor, center a arén, což je cesta, kterou již některé hudební skupiny zvolily.
4. Placené předplatitelské služby s velkou pravděpodobností nebudou generovat finančně významné zisky. Nízkonákladové vstupní bariéry a konkurence ochotná tyto služby dotovat velmi pravděpodobně způsobí další propad ziskové marže. To donutí tyto firmy migrovat do jiných segmentů hodnotového řetězce.
5. Očekáváme nové distribuční entity, které budou využívat vyspělých technologií (jako je blockchain) s cílem zvýšit transparentnost a efektivitu, které se pravděpodobně stanou klíčovým diferenciátorem tváří v tvář samotným umělcům. Přestože (dosavadní používaný americký systém) Tidal nefungoval tak dobře, jak se plánovalo, logika za ním stojící – snaha o vytvoření udržitelného a spravedlivého modelu pro umělce samotné – bude podle našeho názoru klíčovým motorem pohánějícím inovace na tomto poli.
6. Samotní umělci – skladatelé i interpreti – dosáhnou na vyšší podíl finančních výnosů z tohoto ekosystému. Tomu bude napomáhat setrvale změněný příklon toku finančních výnosů z koncertních a souvisejících aktivit (kde samotné labely hrají velmi malou roli) a silným impulsem též bude vznik na webu založených distributorů hudby v sílící převzaté roli někdejších samotných nahrávacích labelů.
7. Satelitní služby se budou nadále těšit výhodě nad čistě hudbu přehrávajícími webovými modely. Tento směr vývoje bude poháněn nižší nákladovou strukturou satelitních entit.
8. Nepřekvapila by nás určitá konsolidace mezi rozdílnými distribučními platformami.
9. Třebaže terestricky vysílající rádio už zřejmě nečeká nějaký opětovný růst, lokální personál existujících rozhlasových stanic by se mohl stát dost ceněným a vyhledávaným zaměstnaneckým aktivem ze strany hudebních distribučních firem sídlících na webu.
10. Další potenciální změnou by mohl být posun stávající distribuční platformy do koncertně-organizačního byznysu. Tím by vznikla vertikálně integrovaná hudební firma, jež by virtuálně zasahovala do všech segmentů hodnotového řetězce hudebního průmyslu (s výjimkou prodeje fyzických hudebních nosičů a nahrávacích labelů).