Druhá tráva lehce „vyhrožovala“ změnou soundu a přístupu k aranžmá, která by konzervativnější (jsou-li tací) ctitele nadžánrové, ale stále v newgrassu kořenící kapely mohla překvapit. Ano, ohlášená změna překvapila. Velmi příjemně. Neúnavná snaha Druhé trávy „sundávat si klišé“, abychom parafrázovali název jedné z Křesťanových písní (ale nikoliv její obsah), prostě budí úctu. O to větší, že pánům by bohatě stačilo držet se starých dobrých dovedností a stejně by byl výsledek výtečný. Což lze snadno předpokládat, když kapela se ctí zvládla i tak umělecky riskantní počin jako recyklaci dávných kousků různých Křesťanových kapel Pojďme se napít (2013).
