Rock čelí poslední ráně. Hudba reprezentující volnost a revoltu už dávno ztratila ostré zuby, protože přišly nové styly a zájem mladých lidí se přesunul k jiným formám zábavy. S tím, jak rock stárne a pomalu se stává historií, vystupují na povrch další a další odvrácené stránky rockové kultury.
Po drogách, o nichž se záhy ukázalo, že tyto prostředky, jež měly rozšiřovat vědomí a zintenzivňovat prožitky hektických sobotních nocí či letních festivalů, jsou démony rozežírajícími mysl i tělo, se ukazuje, že s rockem spojený sex byl nejen platidlem za šanci dostat se do blízkosti idolů, ale často k němu nedocházelo ani po vzájemném souhlasu. Poté, co se provalily skandály okolo zesnulého moderátora hitparády Top of The Pops Jimmyho Savilea.
Rocková kultura začíná být stejně odpudivá jako pedofilní kněží. Savile není jen nepříjemnou aférou pro slovutnou BBC a policii, která udání na něj odkládala, protože v nich viděla jen snahu očernit známého moderátora a vytřískat z toho peníze, ale demytizuje svět rocku jako symbol volnosti a svobody, která se nenechává svazovat žádnými hloupými normami. Heslo „sex, drogy a rock’ n’roll“ tak opět nabývá na pravdivosti, ovšem v opačném smyslu než mělo. Loni v říjnu propukl Savileův skandál v plné síle. Ukázalo se, že moderátor hitparády Top Of The Pops a pořadu pro děti Jimmi’ll Fix It byl pedofi l, který šikovně využíval své popularity, aby se dostal k obětem a současně se vyhnul stíhání. Po zveřejnění prvních případů koncem loňského roku se policii přihlásilo šest set lidí, které měl zneužít. Jsou mezi nimi i dívky, které seděly v publiku při natáčení Top of The Pops a poté se v zákulisí účastnily orgií. Některé z nich promluvily v médiích od bulvárních deníků Sun a Daily Mail až po seriózní Guardian nebo BBC. Jednou byla Karin Wardová. Na její jméno narazil autor neodvysílané reportáže BBC Merion Jones, když procházel internetové stránky o zneužívání. Uváděla tam, že ji v 70. letech zneužil jistý J. S. Jemu pak řekla, že Savile po ní chtěl orální sex výměnou za to, že se dostane do televize: „Bylo mi čtrnáct a samozřejmě jsem chtěla do televize.“ Po skončení natáčení byla s dalšími mladými lidmi pozvána do šatny. Tam spatřila zpěváka Garyho Glittera: „Viděla jsem, že měl sex s jednou ze spolužaček v Savileově šatně.“ Dodala, že Savile se tomu smál: „Myslel si, že je to vtipné.“
Se svědectvím vystoupila 49letá Caroline Robinsonová, která BBC 5 řekla, jak byla zneužita: „Když jsem četla v novinách o obětech, bylo to jako vidět v zrcadle, co mne potkalo. Když mi bylo dvanáct, požádal mě, abych si mu sedla na kolena a řekl – co pro tebe může Jimmy udělat? Já řekla: Mohla bych vidět Bay City Rollers? To byla tehdy má oblíbená kapela.“
Když se Savile v roce 1976 loučil s moderováním hitparády, jednu z dívek osahával přímo před kamerami. Dvacet milionů diváků vidělo Savilea, jak obklopen dívkami, říká: „Něco vám povím, na tohle by se dalo si zvyknout.“ Jedna z dívek vyjekla a marně se pokoušela zmizet z jeho dosahu. Po letech 55letá Sylvie Edwardsová řekla Sunu, že ji Savile zajel pod sukni: „Cítila jsem, jak se jeho prsty dostávají až k mému zadku. Bylo to nechutné. Byla jsem tak překvapená, že jsem vykřikla. Nevěděla jsem, co mám dělat. Ale on se jen smál a pokračoval v osahávání, zatímco mluvil do kamery. Zachvátila mě panika a snažila jsem se dostat od něj pryč, ale bylo tam tolik lidí, že to nešlo. Když jsem se pokusila posadit, pořád tam měl ruku a znovu mi sáhl na zadek.“
Tehdy devatenáctiletá dívka však neměla pocit, že by šlo o velký odvaz, jak to mohlo připadat Savilemu. Naopak: „Bylo mi hanba, protože to bylo v živém vysílání v televizi a všichni mí přátelé a rodina se dívali. Nejhorší na tom bylo to, že se choval, jako by se nic nestalo. V přímém přenosu mě sexuálně obtěžoval a nikoho to nezajímalo.“ Ponížená se pokusila na čin upozornit kameramana. Ten jí ale odbyl. Řekl, že Jimmy jenom tak blbnul a já jsem hloupá. Ten poslední příběh by se klidně mohl objevit v biografi i nějaké rockové kapely, i když neoplývá bizarností orgií v hotelu Edgewater u Seattlu, z jehož okna se dají lovit ryby a kde si členové Led Zeppelin a Vanilla Fudge užívali s fanynkami a jednu údajně dráždili na intimních místech uloveným žralokem, kterýžto městský mýtus dokonce zpracoval Frank Zappa na živém albu Fillmore East. Ale Zappa by její příběh klidně mohl použít pro některou ze svých parodistických skladeb o hloupých muzikantských liduškách a zmínit by ho mohla ve svých pamětech i slavná groupie Miss Pamela Des Barnes. Jenomže tentokrát nejde o pikantní příběhy ze zákulisí, jak si rockové kapely v rolích novodobých barbarů na spanilých jízdách užívaly absolutní svobody a ne jen té umělecké, ale 
o podklady ke stíhání. Savile už trestu ušel, zemřel jako celebrita a špína se vyvalila až po jeho smrti, ale dvakrát už byl zadržen jiný moderátor Top of The Pops z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let Dave Lee Travis, který byl až do roku 1993 DJem Radia 1. Stíhán by opět mohl být i glamrockový zpěvák Gary Glitter, který byl už dříve odsouzen za pedofilii.
Rock byl definitivně sesazen z piedestalu, kde se donedávna udržoval, ačkoli už dávno nebyl inovativní a hudebně se pomalu vyčerpal, pořád však nesl ducha vzpoury. Nyní ale přichází i o svou aureolu symbolu svobody, rozhodně v oblasti sexu, protože to občas byla svoboda na úkor jiných. Rock dohnala jeho divoká minulost a začíná doplácet na svůj hédonismus, kdy oprávněná touha nenechat se svazovat vyústila v pocit, že dovoleno je vše. Náhle získaná sláva i prostředky zamotaly rockovým hvězdám hlavu. Mohly si koupit, na co si jen vzpomněly a o čem jejich rodiče ani nesnili, aniž by si uvědomovaly hodnotu věcí. Muzikanti „ze sportu“ ničili vybavení hotelových pokojů, vyhazovali televizory z jejich oken a bubeník Keith Moon zaparkoval svého rollse v bazénu. Tak proč se nezúčastnit orgií s fanynkami, které se jim samy nabízely, aniž by však občas věděly, co to pro ně znamená?
REVOLTA NEJEN ROCKOVÁ
Rock s ostrým zvukem kytar a výrazným rytmem vytvářel dokonalou zvukovou kulisu k radikálním změnám, které přicházely v šedesátých letech, kdy padala zavedená pravidla jedno po druhém a svět se měnil nejen navenek. Konzervativismu odzvonilo, rok od roku se zkracovaly sukně, napřed končily těsně pod koleny, pak v půli kolen, nad nimi a nakonec se odhalila i stehna. Nahota přestávala být tabu, prosadily se bikiny. Měnil se i vzhled mužů, obleky nahradily neformální džíny a krátké vojenské sestřihy vystřídaly dlouhé vlasy, které se staly i symbolem vzdoru proti válce.
Podstatnější než vnější aspekty ale byly společenské změny. Už nebylo nutné skrývat své názory, i když byly levicové, doby antikomunistických štvanic mccarthismu nenávratně pominuly. I když se nepodařilo zastavit válku ve Vietnamu, masové protiválečné demonstrace ukázaly, jak velký je odpor proti ní. Podařilo se zlegalizovat rovnoprávnost ras, probíhala sexuální revoluce a nastupoval feminismus. Mladé generaci se navíc poprvé podařilo prosadit svá přání, své představy a svá práva. Dospívající generace se bouřila proti statu quo poválečné éry, která dbala na pevná pravidla a tradice ve snaze obnovit řád a pořádek po válečném běsnění. Bojů se neúčastnila a mnohdy si na válku sotva pamatovala. Sešněrovaný svět s nalinkovanými pravidly a dopředu naplánovaným životem jí připadal k uzoufání nudný. Začala se proti němu bouřit. Napadala všechny normy a pravidla, která byla tak předpotopní a svazující. Proč při tanci partnerku držet jen opatrně okolo pasu a ramen, když se k ní lze přitisknout a pořádně se odvázat a klidně ji přehodit přes hlavu? Že se to nesluší? No a co? A proč poslouchat uhlazené balady, když tu existuje hudba o tolik energičtější a dráždivější, která pobuřuje rodiče? A přišla od černochů? Tím líp. O to je provokativnější.
Rock revoltu reprezentoval, ale současně byl sám vzpourou proti establishmentu, který paradoxně umožnila generace rodičů. Ekonomika rostla, takže teenageři měli dost vysoké kapesné nejen na to, aby si mohli jednou týdně dopřát kino a popkorn nebo žvýkačky. Mohli si kupovat oblečení, jaké se jim líbilo, a jejich kupní síla byla tak veliká, že novým idolem krásy se po vyzývavé sexbombě Marilyn Monroe stala hubeňoučká Twiggy. Kupovali si taky tranzistorová rádia a desky, aby si kdykoli mohli pustit hudbu, která se jim líbila, anebo vyrazili na koncerty svých oblíbených kapel či na některé z nově vznikajících festivalů.
Nešlo však jen o módu a hudbu. Hledali nové zážitky a prožitky, zajímali se o zen buddhismus i o indické guruy v čele s Maharišim a pod vedením lysergových věrozvěstů experimentovali s drogami, které jim měly rozšiřovat vnímání. A taky si užívali sexu, protože probíhala sexuální revoluce a se sexem přece není třeba čekat, až bude po svatbě, vždyť je tu antikoncepce a postupně se legalizovala interrupce. Penicilin umožnil bez následků vyléčit případné pohlavní nemoci.
ROCK MÍSTO NÁBOŽENSTVÍ
Věk nevinnosti skončil na konci šedesátých let krvavým řáděním Mansonovy Rodiny a festivalem Altamont, kde na koncert Rolling Stones, kde jeden člen ochranky, kterou tvořili motorkáři z Hell’s Angels, ubodal diváka. Smrt Jimiho Hendrixe, Janis Joplinové a Briana Jonese ukázaly, jak nebezpečné jsou drogy. Ikonoklastická revolta, která která změnila společnost, měla i odvrácenou tvář.
Experimenty neznalých a nevědomých s psychotropními látkami vystřídalo regulérní braní drog a naivní ideály květinových dívek rozdávajících plnými hrstmi lásku v dobré víře, že tak vytvoří nový lepší svět, vystřídal prvoplánový sex, kde promiskuita posloužila k ukojení choutek. Vizionářské pokusy Beatles vytvořit ve vydavatelství Apple centrum svobodné kultury nahradil regulérní byznys.
Rock dospěl, nadále však zůstával symbolem volnosti a svobody a stal se náhradou náboženství. Rockové koncerty zastupovaly mše. Na nich prožívali posluchači pocit sounáležitosti s ostatními před kněžími s kytarami na pódiu, jejichž kázání si doma pouštěli z desek. Festivaly se staly náhražkou poutí na svatá místa i orgiastické předkřesťanské rituály, kde mladé dívky přicházely o panenství na kultovních slavnostech za plodnost. Místo extatických zážitků se mnohdy dočkaly jen upachtěného sexu s uhrovitým klukem s umaštěnými vlasy na záchodcích klubu nebo v nejbližším křoví, ale hudba tomu dávala punc výjimečnosti.
Byla paradoxní situace, revolta s barbarskými rysy odmítající konformní minulost včetně náboženství a hlásající rovnost a svobodu pro všechny bez ohledu na rasu a pohlaví, provázela vysloveně maskulinní hudba, kde rocková hvězda byla bohem, k němuž všichni vzhlíželi a jemuž byly dívky ochotné věnovat svou čest, protože to byla nejjednodušší a často jediná možnost, jak se k idolům přiblížit. Byl to stejný paradox, jako když revoltující studenti požadují větší volnost a mávají přitom Maovými rudými knížkami.
Hysterické fanynky se objevovaly už na prvních koncertech Beatles, což ukazuje nejen fi lm Perný den, ale je to slyšet i na koncertních záznamech z poloviny šedesátých let pořízených v Hollywood Bowl, kde přes jekot dívek není mnohdy ani liverpoolskou čtveřici slyšet. Fanynky omdlévaly, jak kvůli tlačenici a špatnému vzduchu, tak kvůli přemíře vzrušení, že jsou na vytoužené akci v první řadě na dosah svým idolům. Mnohé se neváhaly obnažovat, aby ukázaly, že jsou připravené obětovat své tělo na oltář nového náboženství a ty odvážnější se pokoušely za každou cenu dostat přímo ke hvězdám, postávaly před hotely i vchody do zákulisí. Rockeři i lidé kolem nich toho s chutí využívali. Proč si neužít s děvčaty, která by za jiných okolností byla nedostupná, teď se však dobrovolně nabízela a za setkání s idoly byla ochotna zaplatit tělem? Odhalení ze zákulisí hitparády Top Of The Pops nejsou nijak překvapivá, stejně jako skutečnost, že se divokých večírků účastnily nezletilé dívky. Nelze zapomínat, že rock byl do značné míry revoltou teenagerů.
Dee Dee Ramone v Legend of A Rock Start popisující evropské turné jeho nepříliš úspěšné postramoneovské kapely zmiňuje i dění v zákulisí jednoho německého klubu, kam přišly dvě dívky, o nichž pochyboval, že jim bylo už patnáct: „Během pár minut mi seděla na kolenou mladičká holka v minisukni a třela si o mou nohu své intimní partie. ,Dee Dee, moc tě chci,‘ šeptala mi a líbala mě na rty. ,Chceš šoustat?,‘ řekla, ,Řekni ano, prosím. A moji sestru taky, jí se taky moc líbíš. Chceš nás obě?‘ Když jsme odcházeli o dvě hodiny později ze šatny, leželo tam pohozených na zemi 44 prázdných lahví od piva, sedm od vína, ale žádné prázdné obaly od kondomů. Každý z nás byl ženatý nebo měl dlouhodobý vztah. Ale nebyl žádný problém se čas od času nechat vykouřit.“
Výpovědi v Savileově případu však ukazují, že sex nebyl – alespoň v některých případech – oboustranně konsensuální. Dívky nebyly vždy dobrovolně ochotné oddat se sexu, jak si rockeři a lidé kolem nich mysleli. Odlišnost pohledu jasně popisuje výpověď jedné z obětí Savileových choutek, kterou obtěžoval v roce 1973 po natáčení hitparády Top of The Pops. Když tehdy patnáctileté dívce sáhl Savile do rozkroku, bránila se. Jeho to překvapilo a podle její výpovědi řekl:
„Myslel jsem, že sis přišla pro tohle.“ Ne všechny dívky byly jako oddané groupies, které provázely kapely na turné a šlo jim o to, vyspat se s co nejvíce hvězdami a trumfnout ty ostatní, jak to dělaly dívky z GTO’s. Metou bylo si nějakou hvězdu vzít, což se povedlo Cynthii Wellsové, známé coby Miss Cynderella, která se provdala za Johna Calea.
DLOUHÉ MLČENÍ
Savileův případ otevřel stavidla. Od zveřejnění prvních případů se policii přihlásilo v rámci operace Yewtree asi šest set postižených, dívek, i chlapců, které zneužil Savile a jeho spolupracovníci nebo kolegové či rockové hvězdy, většině nebylo ani patnáct let. Do té doby se na veřejnosti nebo před soudem objevilo jen pár případů. Ne, že by se o divokých orgiích nevědělo, i když asi nikdo nečekal, že hlavním aktérem byl moderátor BBC. Panovalo však přesvědčení, že se odehrávají se souhlasem zúčastněných, či přinejmenším, že dívky, které jdou do šaten rockových hvězd, vědí, co je může čekat v této šedé zóně mimo spořádanou společnost.
Sylvia Edwardsová, které sáhl Savile pod sukni, prohlásila. „Pokusila jsem se na to zapomenout, ale když se na to teď dívám zpětně, byla bych radši, kdybych v sobě našla víc odvahy a stěžovala si dál.“
Otázka ovšem je, zda by jí to pomohlo. Kvůli Savileovi se na policii obraceli postižení už v šedesátých letech – a marně. Na policii se obrátil i mladík, jehož přítelkyni Savile sexuálně napadl v roce 1964 po natáčení hitparády Top of The Pops, kterou moderoval. Policie mu řekla, že „za takové obvinění by mohl být zavřen“ a případ odložila. Ukázalo to zpětné šetření, jak policie zacházela s oznámeními na Savilea. Nezávislá komise zjistila, že policisté odložili osm podnětů. Jeden anonymní dopis, který informoval policii, že moderátora vydírá prodejný mladík, nabízející sex, označili za citlivý, protože se týkal celebrity. A když reportér BBC chtěl uvést v rámci programu Newsnight reportáž o sporné Savileově minulosti, nebylo mu to dovoleno, aby se nepošpinil odkaz moderátora. Nakonec podobnou reportáž odvysílala loni konkurenční stanice ITV. Kvůli tutlání skandálu padaly hlavy, nakonec odstoupil i ředitel BBC George Enwistle. Nešlo však jen o Savilea. Osud režiséra Romana Polanského, kterého v roce 1977 zadrželi v Los Angeles kvůli sexuálním hrátkám s třináctiletou Samanthou Gaileyovou, kterou měl během fotosession zdrogovat a zneužít, a musel narychlo odletět z USA, aby neskončil ve vězení, byl spíše výjimkou. I když i v jiných případech šlo o sex s dívkami pod patnáct let.
V roce 1999 stanul před soudem glam rockový zpěvák Gary Glitter. Byl stíhán za to, že měl o dvacet let dříve sex s tehdy třináctiletou Alison Brownovou, se kterou později několik let žil. Tohoto obvinění, s nímž přišla právě Brownová, však byl zproštěn, na čtyři měsíce šel do vězení jen za držení dětské pornografi e. Svět rocku si stanovil vlastní pravidla, která byla akceptována nejen v něm samém, ale nakonec je přijal i vnější svět, ačkoli byly v rozporu se zákonem, což je další podobnost s církví.
Pustit se s nimi do boje v době největší slávy rocku, který byl nejen ohromným byznysem, ale byl také celospolečenským postupně obecně přijímaným a uznávaným fenoménem, by bylo takřka nemožné, protože postižené by byly rozcupovány. Policie by je nebrala vážně, protože by v nich viděla jen snahu zmíněných vytřískat z případů peníze, konzervativní a náboženské kruhy by je odsoudily, že přece musely tušit, co je čeká v doupatech hříchu a souputnice by je vnímaly jako přepjaté a pruderní. Bylo by to podobné, jako kdyby si ještě před pár lety chtěly děti v katolických zemích stěžovat na kněze: „Byla to děsivá zkušenost. Když tě donutili jít do chrámového sboru, věděl jsi, že kněz má k tobě přístup, může se s tebou mazlit. Všechny malé děti to věděly. A taky jsme věděli, že to nemůžeme říci rodičům. Kdybychom to udělali, označili by nás za lháře. Nebylo nám dovoleno pochybovat o knězi,“ řekl zpěvák John Lydon z PIL.
Savileův případ také souvisel s jeho účinkováním v dalším pořadu Jim’ill Fix It. To už nebyla šedá zóna okolo rockové hudby, kterou dnes nahradily jiné žánry s podobnými nepsanými pravidly, ale pořad čistě pro děti. A na pedofi lii je společnost v posledních letech velmi citlivá, což ukazují i skandály, jimž čelí katolická církev po celém světě. Obvinění ukazují, že podobně jako církev i rock ztrácí své výsadní postavení ve společnosti, i když u něj nikdo nepochyboval, co se v zákulisí dělo, jen se to tolerovalo. Rock si jako svébytná forma generačního protestu vytvořil vlastní normy a do jisté míry stál mimo společnost, což i establishment akceptoval. I když jeho situace byla na západě jiná než v socialistických zemích, také zůstával subkulturou, i když generující značné zisky. Otázkou je, zda se se Savileovými skandály vyrovná, nebo budou- li představovat další hřebíček do rakve žánru na ústupu.