Po rozpadu skupiny Živé kvety založila většina jejích bývalých členů v čele se zpěvačkou a textařkou Luciou Piussi a s houslistkou Agnes Loveckou kapelu Terrible 2s, která od té doby stihla vydat už dvě alba. Luciin dlouholetý autorský parťák Peter Bálik dal v době pandemie dohromady kapelu Štefánikove Deti a i v ní spojil své umění s ženou. Hlavní autorskou a interpretační partnerkou je mu Hana Bednaříková, dříve členka folkové skupiny Voľné združenie jamu. Duo se nakonec rozrostlo v šestičlennou sestavu, která se nyní představuje debutovým albem Mlyny. Obsahuje jak písně z doby covidové izolace, tak úplné novinky. Peter Bálik říká: „Ty písně jsou deníkem našich životů. Jsou skutečné. Buď odkazují na nějakou konkrétní situaci, nebo vzešly ze společných rozhovorů či prožívání společných chvílí. Překvapuje mě, že nakonec v těchto skladbách nezůstala tíha těch dnů, ale naopak navzdory okolnostem vzniku nabízejí lásku a naději.“
Štefánikove Deti se chtějí hlásit k tradici slovenské, české i anglosaské písničkářské tvorby 60. a 70. let. Odvolávají se mimo jiné na Deža Ursinyho, Marsyas, Boba Dylana, Joni Mitchell nebo Fairport Convention. Výsledkem je melodický folkrock nebo rock, sem tam ovlivněný blues nebo country, v němž sice elektrické kytary (vedle Bálika na ně hraje Peter Klema) sporadicky vystrčí růžky, ale vždy tak, aby bylo rozumět textu. Hudební složka písní je postavena v dobrém slova smyslu staromilecky, skutečně s důrazem na zmíněný odkaz uplynulých dekád. Protikladem k rockovějším pasážím (Fénix) jsou momenty s převládající Bálikovou akustickou kytarou v kombinaci s melickou violou Julky Bolebruchové (August). Naopak nějaké elektronické nebo hiphopové prvky, dnes i v rockové, a dokonce i folkové hudbě běžné, zde nenajdete.
Texty písní jsou na první poslech možná méně konfliktní nebo obecnější, než jsme byli zvyklí u Živých kvetov, ale stačí se zaposlouchat podrobněji… Verše jako „Čo je to za svet? Pravdu aj tak nepoznám“ nebo „Dneska píšem čiernym perom, hľadám v srdci útechu“ nutí minimálně k zamyšlení. A třeba taková Pieseň pro Miladu H. v sobě stále nese tíhu minulého století. Ovšem láska a naděje, o kterých hovořil zakladatel kapely, se samozřejmě také dostaví. „Vstaneme z popola bratia. Čistý štít, čistý štít máš,“ to jsou slova, jimiž například končí píseň Fénix.
Od první folkrockové desky, kterou byl debut Prúdů Zvoňte, zvonky, má na Slovensku melodická hudba vycházející z rockových kořenů dlouhou tradici. Její součástí je i diskografie skupiny Živé kvety až po poslední studiové album Salto na rozlučku (2019). Na tuto tradici nyní navazují Štefánikove Deti debutem, který sice na scéně nezpůsobí revoluci, ale který obsahuje příjemnou a kvalitní hudbu i texty. Říká se, že až druhé album ukáže, zda je kapela skutečně životaschopná. Bálik, Bednaříková a spol. prý už mají repertoár na druhé album připravený. Můžeme se tedy těšit.