SWANS: The Beggar

Young God, 2023, 69:51 + 52:29

U posledních alb zavedl Gira zajímavou praxi. Aby zajistil prostředky pro nahrávání s kapelou (s oblibou točí v Berlíně), vydá nejdříve desku demosnímků připravených písní, které si natočí sám doma. Díky „fundraiser“ titulu Is There Really A Mind? (únor 2022, 2500 kusů nákladu se vyprodalo za 9 dní a alter guru Gira se mohl pustit do práce) tak už předem známe obsah alba. Víme, že Gira bude řešit pocity klaustrofobie, neb psal skladby v době lockdownu, sebezpytně probírat smrtelnost a záležitosti zásvětní. „Ležíme v bahně hluboko na dně moře / čekáme na světlo, na zárodek myšlenky / na dotek tvého dechu / na počátek tvojí lásky… Sestup k nám, oživ nás / pohnoj nás / nauč nás mluvit, nauč nás šukat… Dává to vůbec nějaký smysl? / A jsem opravdu připraven zemřít?“ táže se Gira sugestivně v Paradise Is Mine. A odpovídá si dosti racionálně. Nikdy se ale nedá tušit, co nakonec s materiálem provede v kapelovém aranžmá.

A Gira možná zase trochu překvapil, i když podobné zjemňující tendence už kdysi ve tvorbě Swans proběhly a sound svými ambientními prvky, dróny a využitím akustických nástrojů přirozeně navazuje na „tišší“ desku Leaving Meaning (2019). Ostatně i jádro sestavy Hahn, Mullins či Puleo je dávno ustálené, někteří muzikanti hráli i v projektu Angels of Light. Také hostující australsko-islandský skladatel experimentální hudby Ben Frost už v minulosti Girovi vypomáhal. Sound ale tentokrát působí ještě konkrétněji a čitelněji, samotný Gira pak málem smířeně.

Jistě, dočkáme se i hlukových lázní a noiseových gradací. I na dlouhatánské litanie a sonické koláže jsme u Swans zvyklí, dvacet minut žádná délka. Jenže dojde na další malé překvápko. Čtyřiačtyřicetiminutová The Beggar Lover (Three) je vážně kláda. Ctitelé Swans ji ovšem unesou snadno, členitou skladbu oživuje řada náladových zvratů (on je to takový drone-noise-minimal art rock:), a odměnou jim bude pocit z dobře vykonaného poslechu.

 

Přidat komentář