Berlínské indie elektronické duo Tarwater, které tvoří Ronald Lippok a Bernd Jestram, se vrací po desetileté pauze se svým třináctým albem Nuts of Ay. A je to elegantní návrat, který na ploše necelých čtyřiceti minut propojuje různé etapy tvorby dvojice, a navíc přivádí protagonisty do tvůrčího dialogu s řadou hostujících umělců. Hypnotický, pomalý indie pop, tak charakteristický pro Tarwater, nabízí Němci v různých podáních. V Hideous Kiss kombinují cinkající kytaru, flétnu a mihotavou elektroniku do podoby tlumeně zářícího drahokamu. Album pokračuje v tradici Tarwater psát hudbu na texty jiných autorů. A letošní výběr je věru široký – od poezie Dereka Jarmana (All Nuns) a Milnera Place (Trapdoor Spider) přes texty Jean Kenbrovina (I’m Forever Blowing Bubbles) až po díla Shanea MacGowana (USA) a Johna Lennona (Everybody Had a Hard Year). Ronald s Berndem si do studia pozvali pěkný zástup hostí. Schneider TM se podílí na skladbě Spirit of Flux s kytarami jako Vini Reillyho a Maurice Deebanka, Carsten Nicolai alias Alva Noto přispívá intimními glitchovými texturami v On Waves and Years a je také autorem obalu alba. Dlouholetá kolegyně z vydavatelství Morr Music, Masha Qrella, si střihla v Down Comes the Goose s Ronardem Lippokem duet, hřejivou trubkou ozvláštnil herec Lars Rudolph položku nazvanou USA. Oba protagonisté mluví o nové desce jako o organicky rostoucím korálovém ostrovu. Průběžně chodili do studia, kde bez nějaké předem dané koncepce vznikaly jednotlivé písničky. Přesto návratová deska vykazuje celistvou náladu. Dvanáctka skladeb sdílí společnou atmosféru navazující na tvorbu kapely, kterou duo opustilo v roce 2014 na desce Adrift. Kolekce Nuts of Ay představuje povedený návrat dříve zavedené berlínské hvězdy zpět do první ligy nezávislé scény. Zatímco svět kolem nás se prudce proměňuje, svět hudby Tarwater může působit jako kotva do minulých let. Možná ne tak progresivní, ale stále elegantní.