THEN COMES SILENCE: Trickery

Švédové měli vždy své pojetí postpunku a gotiky podepřené silnou porcí (popové) melodiky. Vzpomenout můžeme na kolegy The Leather Nun, The Exploding Boy nebo ranou tvorbu A Projection. Švédskou trojici Then Comes Silence dnes můžeme brát za další zásadní švédské hráče na temně rockovém/gotickém poli. Po více než dekádě fungování a šesti vydaných deskách si kapela plácla s americkým vydavatelstvím Metropolis Records a připravila pro ně novou deskou, kterou nazvala Trickery. Kapela předáka Alexe Svensona na ní znovu drobně pozměnila svou tvář. Aby ne, vždyť poprvé se do studia vydala pouze ve trojici, když po vydání předchozí řadovky Hunger opustil kapelu kytarista Mattias Ruejas Jonson. Na desce poprvé výrazně cítíme podíl elektroniky, ale na druhou stranu, kapela se po více než dekádě fungování obrací i ke svým punkovým začátkům. Ty daly prvnímu singlu a otvíráku desky Ride Or Die extra přímočarou rockovou energii. Kapela nově natočený materiál neuhlazovala. Napochodovala do studia Kapsylen v rodném Stockholmu, a aby zachytila srdce a podstatu svého aktuálního rozpoložení, nový materiál nahrála během pouhých tří dnů. Rocková energie se tak nahrubo střetává s elektronikou v různých poměrech. Už zmíněný otvírák je průmětem temné elektroniky Depeche Mode s rozmáchlým rukopisem The Mission. Následující klipovka Like A Hammer je poháněná razantním elektro groovem, zatímco přímočarou Stay Strange narušuje hned na několika místech kabaretní flašinet, jak od The Doors nebo Dresden Dolls. Then Comes Silence znovu přispěchali s nahrávkou, která uspěje u žánrových puristů, ale díky melodické přístupnosti nad ní neohrne nos ani mainstreamově laděný rocker. Podobně jako fotbalový tým, který díky červené kartě přijde o jednoho svého spoluhráče, a paradoxně to pozdvihne hru celku, tak i zbylé trio se semknulo a téma přátelství vetklo hned do několika skladeb sedmé řadovky. Řadovky, která Švédy rozhodně díky příznivému přijetí nerozdělí.