ZeMe je lotyšské hudební duo, jež tvoří Laima Jansone a Uldis Zirulis vystupující pod pseudonymem DJ Monsta. Ona hraje na starý lotyšský nástroj kokles, on je producentem elektronické hudby. Jejich skladby vznikají jako směs lidové hudby a živě hrané elektroniky, používají také nahrávky předmětů, jako jsou meče nebo tkalcovské stavy. V roce 2023 duo vystoupilo v rámci prestižního WOMEXu ve španělské Galicii.
Laimo, jak jste se dostala ke svému nástroji?
Laima: Kokle, dříve zvaný kokles, není jen tradiční strunný nástroj, ale také symbol našeho osvobození a symbol lotyšské mytologie. Je to tedy zdánlivě jen pár strun, ale skrývá se v nich velká symbolika. Zvuk tohoto nástroje se mi líbil už v době mého dospívání. Nejprve jsem zkoušela různě experimentovat s jeho zvukem, abych na něj dokázala hrát sólově nebo tradičním způsobem. Později na to navázaly různé hudební spolupráce, vylepšovala jsem nástroj elektronikou, zkoušela jsem různé hudební styly. A potom se ke mně připojil DJ Monsta.
Jaké jsou vaše hudební kořeny, Uldisi?
Uldis: Začínal jsem jako DJ. Nejprve jsem hrál čistě elektronickou hudbu, ale postupně jsem začal spolupracovat s dalšími umělci – od jazzu až po hip hop, funk a další žánry. Jednou jsem se účastnil koncertu, na kterém se propojovala improvizace s lidovou hudbou. Nálada lidových písní mě tehdy nadchla, a tak jsem se začal o folklor více zajímat.
Jak došlo k tomu, že právě vy dva spolupracujete a tvoříte jednu kapelu?
Laima: Je to už dlouho, co jsme začali spolupracovat. Vzpomínám si, že jsme se poprvé setkali na jedné akci, na které se hrála elektronická hudba a kde jsme měli vystoupit společně. Hodně jsme si to užili. Líbily se nám reakce lidí, ne úplně nejmladších, pro které by možná čistý folklor nebyl až tak zajímavý, ale tuhle tyhle rytmickou hudbu si opravdu užívali. Zjistili jsme, že je to dobrá kombinace.
Je ve vašich skladbách důležitější akustická, nebo elektronická složka?
Uldis: Myslím, že pro nás je nejdůležitější vést v rámci hudby dialog. To je hlavní způsob naší spolupráce. Elektronická ani folklorní složka by neměla přehlušit tu druhou. měl by to být opravdu rozumný rozhovor.
Laima: Pro mne je především důležité, že Monsta jako producent elektronické hudby dokáže opravdu ocenit folklorní materiál. Pracujeme také s archivními záznamy, se starými nahrávkami, a většina zvuků, které na našich koncertech slyšíte, je nahrána na akustické nástroje. Nejsou to tedy ledajaké samply. Většina z nich vzniká přímo pro naše skladby a my k jejich přípravě přistupujeme s velkou pečlivostí.
Znamená to tedy, že nové skladby vymýšlíte společně?
Uldis: Vznik nové hudby je tvůrčí proces a my nemáme žádný konkrétní postup, který bychom vždy používali. Někdy přijde Laima s prvotním nápadem, jindy vymyslím něco já, ukážu to Laimě, a pak už pracujeme společně. Například se nám stane, že máme skladbu téměř dokončenou, ale pořád cítíme, že jí ještě něco chybí. Máme například skladbu s názvem Vēvers, což znamená Tkadlec, a potřebovali jsme ji něčím doplnit…
Laima: Šli jsme tedy na místo, kde pracovali opravdoví tkalci, nahráli jsme si skutečný zvuk tkaní, a bylo to přesně to, co jsme do písně potřebovali. Opět to tedy není jen tak něco náhodného, ale skutečný zvuk, který se do té písně hodí.
Jak to pak funguje na koncertech? Co je naživo a co třeba pouštíte ze záznamu?
Uldis: Kokle je vždy hrána živě a naživo si také nahráváme zvukové smyčky. Opět s pomocí kokle a také perkusí. Další zvuky sice máme předtočené, ale vznikají také „naživo“. Máme například skladbu, ve které jsme chtěli evokovat válku, a tak jsme použili zvuk meče. Rytmický doprovod tedy tvoří zvuk meče, což nedokážu zahrát přímo na koncertě, a proto jsme si tento zvuk předtočili.
Laima: Jsou to tedy předtočené zvuky, ale původně zahrané naživo. Je to podobné, jako když člověk hraje na syntezátor, ale má v něm předtočené zvuky různých nástrojů.
Když člověk dá do vyhledavače jméno vašeho dua, tedy ZeMe, objeví se leccos, ale váš projekt rozhodně není první volbou. Proč jste se rozhodli právě pro tento název?
Laima: Název našeho dua je pro nás důležitý. Bylo náročné najít jméno, které by nás oba propojilo. Kapelu jsme vlastně založili v Japonsku a neinspirujeme se pouze lotyšskou hudbou, ale hudbou mnoha různých zemí. Velkou inspirací je pak pro nás také mytologie. Slovo ZeMe reprezentuje Matku Zemi, a to je pro nás velmi důležité. Mimochodem i moje jméno souvisí s mytologií. Jmenovala se tak totiž jedna lotyšská bohyně.
