Jan Zábrana: Excerpce

Torst 2024

Neobvyklá kniha doplňuje dosud vydané autorovo dílo, které se ve své úplnosti mohlo vynořit až po roce 1989… Autor se totiž musel jako syn politických vězňů padesátých let živit pouze jako překladatel. Excerpce zachycují Zábranovy výpisky z vlastních básnických, prozaických a teoretických textů. Často ve stavu zrodu. Kniha je přináší tak, jak si je Zábrana přepsal – jako zmenšené původní strojopisy. A umožňuje nahlédnout do myšlenkového světa autora doslova posedlého tvorbou.

Oproti zeditovaným deníkům ale nabízí pohled na „stav zrodu“. Zdá se, že Zábranovi tvůrčí energie nevysychala, že byl schopen uvažovat a psát na více úrovních zároveň. V Excerpcích se tak objevují jednolité verše, například „Vosk hlavy, skáplý na polštář“. Zapadají do Zábranovy civilně laděné tvorby, soustředěné na poetickou kvalitu všednosti. V tomto případě je následuje druhý verš: „Ráno. Zakyslé ráno – den má tvář“, ale i ten jediný, první verš by sám o sobě obstál.

Zábrana si do Excerpcích zapsal delší, rozvinutější básně, například svíravý portrét dívky Agáty, „ostatně rok s ní se změnil v jediný dlouhý srpen“, dokonalé vystižení milostné fascinace tou, která měla „dlouhé pružné tygří tělo“. Zábrana evokuje nenapravitelné míjení času, ještě navíc pokřiveného nenáviděným režimem. Reflektuje brutalitu komunismu a bez milosti hodnotí, co se stalo s ním samým, s jeho blízkými, se společností. Texty mají pozoruhodnou vzdušnost, dají se číst na přeskáčku a nijak jim to neubírá na působivosti. Kořením jsou autorovy opravy, přepisy, rukou dopsané doplňky.

Přetištěné strojopisy mají zvláštní náboj nezávaznosti – vznikly jen pro vlastní potřebu – a důležitosti, protože autor zjevně nemohl jinak. Ve své radikální realističnosti, zcela jiné, než jakou nabízel „socialistický realismus“, protože pravdivé, nabízejí přesah za skutečnost. „Daly se s ní probdít noci až do rána/ Byla jediná, s kterou bylo líto usnout/ Uměla báječně vařit/ Jedla málo a krásně.“ Není přitom podstatné, kdo byla – Excerpce se velmi dobře obejdou bez poznámkového aparátu. Agáta žije v textu.

Přidat komentář