Pekelnej pes má na mě vztek: Variace na texty starých bluesmanů

Dovolte, abych vám představil Pekelného psa. Štěká, vyje a dost kouše. Je to sice jen má nová knížka, ale u těchhle voodoo témat nikdy nevíte. Na každý pád jde o horké zboží. Svým variacím na texty starých afroamerických bluesmanů jsem dal podobu netradiční básnické sbírky, ve které jsem se volně inspiroval stylem i obsahem více než tří set legendárních nahrávek. Mnoho let po vydání publikací Lubomíra Dorůžky a Josefa Škvoreckého, na které bych moc rád navázal, tak v češtině znovu ožívá svět půlnočních křižovatek, zaříkávačů, kouzelných váčků, prvních gramofonů, posledních vlaků, opuštěných nádraží, nevěrných milých, čmeláčků, květinek, šoférů, žokejů a dostihových koní, velkých černých hadů, falešných hráčů, vězeňských farem, elektrických křesel, pašované whisky, povodní, vánic a jiných nadělení.

 

Soudný den za dveřmi: blázni se radují, hříšníci kážou a satanáš si poskočil. „Blues je všechno, co tě trápí, blues je zima, led a mráz. Blues je nepopsanej papír, blues je nečas, blues je čas.“ Své překlado-texto-básně jsem psal od roku 2004 až do letoška, tedy přesně dvacet let. Drásal jsem je do bloků plných přeškrtaných stránek. Svižně a divoce, nejčastěji cestou do práce ve vláčku supícím z pražského hlavního nádraží přes Vyšehrad, Smíchov, Zlíchov a Prokopské údolí. Možná proto je v nich sem tam slyšet rytmus pražců. Psal jsem si je, když mi bylo nejhůř, abych se ujistil, že mi stejně ani náhodou nemůže být hůř (natož líp) než těm chudákům dávno mrtvým zpěvákům.

Z původní čtveřice Charley Patton – Blind Lemon Jefferson – Blind Willie McTell – Robert Johnson se časem stala kolekce šedesáti jmen a více než tří set variací. A od někdejšího literárně hudebního pásma rozhlasové stanice Vltava, u jehož zrodu stáli Pavel Šrut a Hana Kofránková, jsem se dopracoval až ke krásné knize nakladatelství Galén. Je mi srdečně jedno, jak se mým bluesovým veršům bude říkat. Sám jsem mezi písničkou a básničkou nikdy žádný rozdíl neviděl a nedělal. Z oněch praskajících desek předválečných, válečných a poválečných songsterů mi v dobrém slova smyslu běhá mráz po zádech. Chtěl bych, aby se do nich zkusili zaposlouchat i ti, kteří tmavomodrému žánru tak úplně nehoví. Tam někde na dně totiž po flámu odpočívá pravda. A také bolavá radost z překonaných trablů. Aneb, jak praví Kurt Vonnegut: „Blues sice nemůže depresi načisto vyhnat z domu, ale v každé místnosti, kde ho hrajete, ji dokáže zahnat do rohu.“

 

Skip James

JÁ KDYŽ PIJU, TAK SE NEZNÁM

Drunken Spree

 

Do frcu jsem odnes

šperky, šmuky, je to dlouhej seznam,

prsten s diamantem…

Lidi, já když piju, tak se neznám!

 

Slečna Willie na mě

zvonila a klepala – a marně.

Odbyl jsem ji slovy,

který nikdy neříkejte dámě.

 

Pán Bůh je mi svědkem,

že než bych ji znova pustil přes práh,

to dřív moře vyschne.

Srdce velí: „Nech ty jedy, přestaň!“

 

Jenomže má milá

chtěla by mně do života mluvit.

Vzala by mi láhev,

morfium… Už žádný vnadný chůvy!

 

 

Ma Rainey

SČÍTÁM SVOJE BLUES

CountinThe Blues

 

Obrácená ke zdi

na lůžku sčítám svoje blues.

Spíš spočítám hvězdy

než zrádný polibky tvejch úst.

 

Písně o všem možným:

o neštěstí ve štěstí.

Písně, který dozní

zároveň s mou bolestí.

 

Celou noc se vrtím,

levný blues mě dohání.

Blues o lásce, smrti,

stmívání a svítání.

 

 

King Solomon Hill

POSLEDNÍ VLAK

The Gone Dead Train

 

Životem zlým se člověk potácí.

Pak sedne na vlak. Čeká, nezná cíl.

 

Nevidí pánubohu do hlavy.

Ví jen, že vláček jednou zastaví.

 

Bude to rána, nebo volnej pád?

A bude při tom pěkná hudba hrát?

 

Kolik už duší ten vlak s sebou vzal?

Průvodčí pískne a jede se dál.

 

Má máma na smrtelný posteli

usnula obklopená přáteli.

 

Mně nikdo nezbyl, nebudem si lhát:

čeká mě dlouhá, osamělá trať.

 

Mý děti (pořád se mi o nich zdá)

jely tím směrem o dost dřív než já.

 

Životem zlým se člověk potlouká.

Všecičko ztratí. Pak vlak zahouká.

 

 

Blind Lemon Jefferson

BLUES O ČERNÝM HADOVI

That Black Snake Moan

 

Dnešní noc je zlá a vzteklá.

V hlavě zvony: Kdy, kde, s kým?!

Chtěl jsem lásku – tys mi řekla,

že o žádnou nestojím.

 

Ve tvým důlku se teď svíjí

hladká lesklá černá věc.

Kdy, kde, s kým, kam?! – K cizí zmiji

na uštknutej kavalec!

 

Hvězdy padaj do kaluží,

asi jsem se v nás dvou splet.

Ty si ráda svlíkáš kůži,

mně zas chutná hadí jed.

 

Dnešní noc je zlá a lítá.

Měsíc jako šílenec

šajní do tmy – tam, kde spí ta

hladká lesklá černá věc.

 

 

Ida Cox

HŘBITOVNÍ SEN

Graveyard Dream Blues

 

Blues v mý hlavě: blues, který mi nedá spát.

Vidím rakev, širokou tak akorát.

 

Před márnicí na krchově naříkám,

ze sna budím opilýho hrobníka.

 

„Milej pane,“ usouženě se ho ptám,

„je můj milej doma? S někým, nebo sám?“

 

Hrobník ztěžka kejvne hlavou a má dost:

„Tak, tak. Doma. Chceš mu dělat společnost?“

 

 

Tampa Red

NEMÁME ANI CENT

It’s Tight Like That

 

Je to divná věc,

když tak přemejšlím:

zas se plní pec

chlebem vezdejším

a my nemáme ani cent,

nemáme ani cent.

Ani na skývu ku pívu,

prostě nemáme ani cent.

 

Je to divnej svět,

je to divnej stát,

než mít suchej ret,

líp se zkárovat,

jenže nemáme ani cent,

nemáme ani cent.

Ani na skývu ku pívu,

prostě nemáme ani cent.

 

Za náš nízkej tlak

může počasí

a náš svatej vlak

jede do basy

a my nemáme ani cent,

nemáme ani cent.

Ani na skývu ku pívu,

prostě nemáme ani cent.

 

Holka, nekoukej

jako milius

a moc si nebroukej

tohle smutný blues

o tom, že nemáme ani cent,

nemáme ani cent.

Ani na skývu ku pívu,

prostě nemáme ani cent.

 

 

Charley Patton

BLUES SPADLÝHO DRÁTU

Pony Blues

 

Moje holka chytla první ranní vlak.

Smutně broukám, koukám z okna na liják.

 

Volám známejm, nemůžu se dovolat.

Vítr totiž strhnul telegrafní drát.

 

Chtěl bych za ní – musím zůstat tam, kde jsem.

V kopcích jsem měl trable s jedním šerifem.

 

Očima se toulám z deště pod okap.

Nechci bejt tvůj manžel – chci bejt jen tvůj chlap.

 

 

Blind Lemon Jefferson

BLUES O ELEKTRICKÝM KŘESLE

‘Lectric Chair Blues

 

Chtěl jsem vidět svoji ženskou,

zeptat se jí, jak se má,

v týhle díře, která páchne

spálenejma kůžema.

 

Vzbudili ji, aby mě šla

naposledy obejmout,

poněvadž prej v noci do mě

můžou pustit větší proud.

 

Moje holka tohle strašný

procitnutí nesnesla.

Vzala roha těsně předtím,

než mě šoupli do křesla.

 

Ani jí to nemám za zlý,

taky bych zdrh, kdybych směl.

Holt jen prostě nechce vidět,

jak mě spálej na uhel!

 

Šla by za mnou na kraj světa

či na jakejkoliv pól,

dneska ale přepadnul ji

příliš velkej srdcebol.

 

A tak jsem ji navždy prošvih,

nedovím se, jak se má,

v týhle díře, která páchne

spálenejma kůžema.

 

Blind Lemon Jefferson

BLUES O ZÁPALU PLIC

Pneumonia Blues

 

Bolí mě celej člověk,

asi mám zápal plic.

To pro tu špatnou ženskou

běžel jsem smrti vstříc.

 

Krad jsem se podél rohů,

plížil se jako had,

jen aby moje duše

přestala naříkat.

 

V zimě a hrozným dešti

čekal jsem na ráno,

až vyplivne ji mlha

celičkou zmačkanou.

 

V Jägerově spodním prádle

vyběh jsem do ulic.

Ztratil jsem svoji holku

a dostal zápal plic.

 

Skip James

POPADNUL JI ĎÁBEL

Devil Got My Woman

 

Popadnul ji ďábel,

v noci na ní rajtoval.

Ráno řekla: „Dobrý,

to by bylo. A co dál?“

 

Myslel jsem si, že ji

zkrotím. No to jsem se splet!

Jen posedlá ženská

může takhle vyvádět.

 

Že jsem jemnej člověk,

padlo na mě hustý blues.

Myšlenky mi letí

hlavou jako hejno hus.

 

Kdysi jsem ji přebral

nejlepšímu příteli.

Teď si ji vzal zpátky.

Tady – v naší posteli!

 

 

Leroy Carr

VÁNOCE V BASE

Christmas In Jail (Ain’t That A Pain)

 

Blues na mě shůry

padá jak zmrzlej déšť.

Vánoce v base.

Osudu neujdeš.

 

Ach, Santo, Santo,

cos mi to udělal?

Moc krásnej dárek!

To jsem si vždycky přál.

 

To žrádlo tady,

zkusils ho ochutnat?

Ach, Santo, Santo,

nemáš mě vůbec rád.

 

Vánoce v base.

Má milá, kdepak jseš?

S kým pod stromečkem

dneska se muchluješ?

 

 

Blind Blake

PES POLICAJT

Police Dog Blues

 

Jak bludnej koráb

světem se potloukám.

Nic se mnou není,

nic ze mě nekouká.

 

V Tennessee pro mě

nemaj ten správnej lék.

Fakt nevím, co bych

dál o sobě vám řek.

 

Jen jednou Amor

vystřelil po mně šíp.

Dala mi košem,

že prej jsem divnej typ.

 

Když jsem chtěl v noci

naposled si k ní vlézt,

zakous se do mě

nějakej vzteklej pes.

 

Prej že ji hlídá,

a jestli si dám čaj,

nebo spíš kafe?

Blbej pes policajt!

 

Tak jsem ho nechal,

ať o ni pečuje.

A od tý doby

mý srdce cestuje.

 

 

Kokomo Arnold

BLUES O PĚKNÝM CHLAPOVI

Sissy Man Blues

 

Myslím, že se vydám k domovu.

Tři dny a tři noci, milá zlatá,

byl jsem na lovu.

 

A teď hledám, kam ses poděla.

Mám strach, že ti zatím jinej

fešák dává do těla.

 

Zvony zvoní, že jsem na to káp.

Nikde žádná pěkná ženská,

sem tam ňákej pěknej chlap.

 

Zejtra sednu na loď do Číny.

Pámbu ví, že tihle černí

kluci nejsou jediní!

 

Přidat komentář