Důvodů pro rozhovor o audioknihách mám vícero. První je ryze soukromý. Moje matka kdysi ze dne na den a z nikdy nevysvětlené příčiny oslepla. V šestatřiceti už bylo pozdě naučit se hmatem rozeznávat Braillovo písmo, protože ale byla náruživou čtenářkou, začala navštěvovat slepeckou knihovnu Karla Emanuela Macana v Krakovské ulici a půjčovat si kazety. To bylo moje mládí – bytem se linul sametový hlas Rudolfa Pellara předčítajícího Březnové idy. Druhý důvod: shodou okolností je mým sousedem v domě Josef Burkovský. Spolu s Karlem Černoškem provozují nakladatelství Tympanum.
Kdy a jak nakladatelství vzniklo? Proč jste se rozhodli pro audioknihy?
Burkovský: Já a můj kolega jsme na fakultě architektury společně pracovali na semestrálních projektech. U práce jsme poslouchali hudbu i mluvené slovo – a tam se zrodila první myšlenka, že bychom se mohli o nějakou mluvenou literaturu sami pokusit. Nápad se nakonec stal skutečností na podzim roku 2006.
Kupodivu název vašeho nakladatelství Tympanum není od nástroje tympánu, nýbrž je to termín z architektury.
Černošek: Tympanum je v architektuře plocha nade dveřmi, která má trojúhelníkový, případně půlkruhový tvar.
Burkovský: Název tympanum se dá interpretovat i jinak, v latině to znamená bubínek. V medicíně se používá pro název bubínku ve sluchovém ústrojí. To už má k náplni naší firmy docela blízko. Bubínek se tak objevuje ve firemním logu a dokonce i v logu zvukovém, který používáme v úvodní znělce našich audioknih.
Podle čeho si vybíráte tituly?
Černošek: Od začátku jsme si snažili najít vlastní cestu a trochu se odlišit od ostatních vydavatelů. Zaměřujeme se proto zejména na současnou světovou a českou beletrii.
Burkovský: No a taky se věnujeme detektivkám, které jsou pro audio podobu ideálním žánrem.
Kteří herci s vámi spolupracují?
Černošek: Načítat knihy se může zdát snadná záležitost, ale ve skutečnosti jde o hodně náročnou disciplínu a dobrý herec neznamená automaticky dobrý interpret mluveného slova. Mezi naše častěji obsazované interprety patří Lukáš Hlavica, Jiří Ornest, Marek Eben, Ivan Trojan, Michal Pavlata nebo Vojta Dyk.
Které knihy z vaší dosavadní produkce byste doporučili?
Burkovský: Doporučil bych čerstvou novinku, což je Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank od Stephena Kinga, kterou výborně načetl Oldřich Kaiser.
Ještě nějaké tituly přihoďte!
Černošek: Škola Malého stromu od Forresta Cartera, Báječná léta pod psa od Michala Viewegha, Vražda Rogera Ackroyda od Agathy Christie, Adresát neznámý od Kressmann Taylor. Připravujeme například zdramatizovaného Tracyho tygra.
Máte přehled, za jakých okolností se audioknihy poslouchají? Klasické knihy se nejčastěji čtou údajně o dovolené. Já osobně nejvíc přečtu po hospodách.
Černošek: Audioknihy se dají poslouchat při mnoha různých příležitostech. Díky rozšíření i-podů a mobilních telefonů s přehrávačem se audioknihy poslouchají cestou do práce, ale třeba i ve fitness, kam si je berou lidé, kteří maximálně šetří svůj čas. To koneckonců audioknihy nabízejí. Šetří čas i oči, šetří papír.
Burkovský: Jsou lidé, kteří si chtějí poslech vychutnat poslech vychutnat a ti si audioknihy poslouchají v klidu doma, v křesle u šálku kávy nebo třeba v posteli před usnutím.
Vydáváte i audioknihy pro děti. U dětí to funguje jak?
Černošek: Rodiče nám poměrně často říkají, že jsou audioknihy výborné do auta, když se cestuje někam dál a je potřeba děti rozumně zabavit. Potom je poslech knihy výborné řešení. Jiní rodiče kupují svým školou povinným potomkům audioknihy s povinnou četbou a doufají, že když nečtou, budou alespoň poslouchat.
Burkovský: Setkal jsem se s názory učitelek, že děti díky audioknihám už nebudou číst vůbec. Mně to připadne jako protimluv. Tohle je naopak způsob, jakým přetechnizované děti můžou přijít literatuře na chuť. Přečíst si při bruslení Hemingwaye přes sluchátka mi připadá cool.
Jak jsou na tom audioknihy s přepalováním? Jsou zákazníci v knihkupectví z jiného těsta než hudební fanoušci?
Černošek: Kopírování je potíž všech vydavatelů. Na druhou stranu je dost lidí, co si audioknihy pravidelně kupují a ani by je přepalovat nenapadlo. Těm vděčíme za to, že mohou vycházet audioknihy nové a když dnes přijdete do knihkupectví, můžete si vybírat z docela slušné nabídky. Snažíme se mít originální obaly od českých výtvarníků. Jsou opatřené i popisem v Braillově písmu pro nevidomé. To je asi jediný způsob, jak s kopírováním bojovat.