Už jsem tu kdysi zmiňoval pozoruhodný slovník tuzemských politiků. Tehdy šlo o termín „souvis“, jehož pionýrství bývá – snad nespravedlivě – připisováno současnému premiérovi. Neb zní jako slovenismus. Ale v jedné chvíli ho zhusta užívali i činovníci nepopiratelně původu českého. A z jiných hnutí a stran. Určité hovadiny jsou patrně nakažlivé. Uvidíme, jak to bude s originální kreací, již dvakrát v rozhovoru krátce po sečtení hlasů v krajských volbách vyřkl pokořený, čili dnes ex-zlínský hejtman Čunek. Zklamán, že prý uspěli ti, jimž schází „dopřednost“. Čímž evidentně myslel odpůrce jeho záměru vybudovat novou krajskou nemocnici za zhruba osm miliard. Právě na tom zřejmě pohořel. Což nemíním z Prahy laicky posuzovat. Ale slovesné novum vysloveně blaží. Jen si to představte: kýs poslanec, Čunkem, neb trouba, nevinně inspirován, vyhrkne v zápalu debaty o investicích ke kolegyni s křehčí figurou: „Ale vy nemáte žádnou dopřednost“! Sakra, to je lákavé! Mohlo by až dojít na facky. A nastat rozruch. Samozřejmě i mimoparlamentní. Ach, kde jsou časy lepé poslankyně Buzkové z devadesátek? Kvůli níž někteří čuměli na ČT záznam interpelací ještě v půl čtvrtý ráno?
Vem to čert, dá se říct. Mávat fanglí na hroudě českého jazyka je dneska komické. Samozřejmě slyšíme mraky anglismů z řeči nejmladší generace. Některé zůstanou, jiné časem odpadnou, další vynalézavě zmutují, těžko říct. V zásadě oukej. Ale proč by se mělo stát normou cosi prachpitomého a přitom seriózně se tvářícího? A vsáknout dokonce do textů osob noblesních a vzdělaných? Nebudu jmenovat, jakž takž to i chápu. Ale přece: tuhle napsala jistá respektovaná osoba, jak bylo studentům 17. listopadu na Národní třídě totalitou tvrdě ukázáno, že se „poměry rozvolňovat nebudou.“ Jenže, ať už za tím mlácením bylo cokoliv před-i-nepředstavitelného, široko daleko nikdo neznal divno-sloveso „rozvoňolvání“. Až do letošního května. Maximálně „Uvolni se, bejby!“ Ale to aspoň za sebe teda vylučuju! Už pro ten anglismus! Himlhergot…